Okresní město / Bylo nás pět přehled
Karel Poláček
Prózy Karla Poláčka (1892—1945) patří bezpochyby do zlatého fondu české literatury. Z jeho rozsáhlého díla vybíráme pro Českou knižnici dva tituly, které patří k vrcholům jeho beletristické tvorby: romány Okresní město (1936; první díl plánované, leč nedokončené pentalogie) a Bylo nás pět (1946), čtenářsky nejznámější a nejvyhledávanější Poláčkův titul. Zkušená editorka Marie Havránková se částečně opírá o edici obou děl v nedávno dokončených Poláčkových sebraných spisech; autorem komentáře je prof. Jiří Holý, který se Poláčkovým dílem dlouhodobě zabývá.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Okresní město / Bylo nás pět. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (1)
Knižní novinky (34. týden)
16.08.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Okresní město / Bylo nás pět v seznamech
v Přečtených | 10x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
humoristické rományAutorovy další knížky
1979 | Bylo nás pět |
1965 | Muži v ofsajdu |
1966 | Edudant a Francimor |
1967 | Hostinec U kamenného stolu |
1958 | Dům na předměstí |
V knize se nachází 2 knihy. Četl jsem jen knihu Bylo nás pět. Román OKRESNÍ MĚSTO neplánuji číst (jedná se o první díl z pentalogie). Hodnotím jen knihu BYLO NÁS PĚT. Tato kniha je vlastně úplně první kniha, kterou jsem přečetl od Karla Poláčka.
Na knihu mne nalákal Luboš (nick v DK: Lubošovo). Knihu hodnotím na 60 %.
Z knihy Bylo nás pět jsem na rozpacích, protože mne kniha příliš neoslovila. Jedná se o příhody party pěti kamarádů. Vypravěčem je PETR BAJZA. Jeho kamarádi se jmenují: Bejval Antonín, Éda Kemlink, Jirsák Čeněk a Josef Zilvar z chudobince. Nesmím zapomenout na psa Pajdu a kocoura Honzu. Je to vyprávěno v ich-formě, kapitoly jsou krátké. Kluci dělají různé vylomeniny, ale dokážou i pomoci. V některých komentářích jsem četl kritiku, že kluci se nechovají dobře a z tohoto pohledu kniha nemá co předat dětským čtenářům. Jenže sáhněme si do vlastního svědomí, když jsme byli ve věku dětských hrdinů. Každý z nás občas zalhal, poškorpil se s kamarády, vstoupil do party kluků a nechtěl do ní přijmou holky, udělal nějakou lotrovinu, použil ostřejší slůvko a podobně. Možná se najdou nějaké výjimky mezi kluky, kteří se chovali naprosto vzorně, ale děti jsou děti a od toho máme rodiče, kteří mají dohlížet na výchovu svých ratolestí. Pokud se děti něčím prohřeší, tak pak by měl přijít přiměřený trest. S pětičlennou partou kluků zažijete nějaká dobrodružství a možná se také pousmějete. Děj se umístěn do Rychnova nad Kněžnou. Autor se inspiroval vlastními vzpomínkami na dětství.
V knize se nachází také humor a některé příhody jsou legrační (např. příběh se psem Pajdou a s kocourem Honzou, žebrání na poutnících procesí aj.). Vyprávění z Indie se mi moc nelíbilo. Zajímavá je také postava strýčka Vařeky a tety Emy.
V knize se vyskytují výrazy spisovné češtiny, expresivní slova (kulit, vočadla), slova lidového dialektu (prauda, nýčko), hantýrka kluků (abysem, dolejzá).
KAREL POLÁČEK napsal knihu Bylo nás pět před odjezdem do transportu do Osvětimi! Bohužel v Osvětimi zemřel! Kniha vyšla až v roce 1946. Komentář v knize mi hodně napověděl, v knize se vyskytují skryté významy. Je to poslední Poláčkova kniha. Muselo to být hodně těžké psát knihu v tomto rozpoložení. Ze srdce bych si přál dát knize vyšší hodnocení, ale nemůžu a je mi to líto. Cítil jsem, že se do čtení v některých okamžicích nutím zejména když se děj odehrával v Indii. Indie jako něco exotického není špatný nápad pro dětské čtenáře, ale zpracování této části se mi příliš nelíbilo. Možná místo Indie mohl autor zasadit příběh do Čech a v něm vykreslit dobrodružství kluků v našem prostředí, příběh, který by byl dobrodružný a měl by spád, ale to jsou jenom moje myšlenky a vidím to mýma očima. Nebo se příběh mohl odehrávat v Indii, ale chtělo to více dobrodružství a napětí, jednoduše něco, aby se člověk začetl a těšil se na příběh v této daleké zemi, což se v mém případě nestalo.
Kniha BYLO NÁS PĚT vyšla v několika vydáních, kniha byla přeložena do 7 jazyků, kniha je čtena už několika generacemi čtenářů. Možná kdybych četl knihu v mladším věku, tak bych to viděl jinak, těžko říci, ale myslím si, že bych to viděl podobně. V komentáři jsem se dočetl, že FRANTIŠEK LISTOPÁD označil knihu Bylo nás pět za "knihu o dětech pro dospělé."
Ke knize Bylo nás pět se už asi nebudu znovu vracet. Kdo ještě tuto knihu nečetl, může knihu vyzkoušet a sám knihu ohodnotit. Myslím si, že existují lepší dětské knihy od autorů-klasiků, které jsem četl jako dospělý čtenář, ale pořád mám na paměti, že Karel Poláček psal v těžkém životním období a jedná se o jeho poslední knihu, ve které je ukryto hodně významů. Bohužel tato kniha mne úplně nezasáhla tak, jak bych si představoval, ale to nevadí. Určitě se naleznou čtenáři, kteří mají knihu rádi a opakovaně se k ní vrací. Některé části nebyly špatné a pobavil jsem se, ale nebylo to pro mě to "pravé ořechové".
Kniha obsahuje KOMENTÁŘ, EDIČNÍ ZPRÁVU A VYSVĚTLIVKY.