Klub nenapravitelných optimistů přehled
Jean-Michel Guenassia
Píše se rok 1959 a dvanáctiletý Michel Marini prožívá první krizi v rodině. Rodiče se nemohou na ničem shodnout a bratr Franck přes jejich odpor narukuje do války v Alžírsku. Michelovým jediným útočištěm se stávají knihy a utajený šachový klub ve čtvrti Montparnasse, kde se scházejí uprchlíci z východního bloku a vyprávějí si jen stěží uvěřitelné osobní příběhy. Během několika let přichází Michel o přítelkyni i o iluze a předčasně dospívá, přesto se však stává právoplatným členem šachového klubu a jedním z nemnoha nenapravitelných optimistů. Bohatý, mnohovrstevnatý román dosáhl ve Francii prodeje přes 180 tisíc kusů, obdržel nadšené kritiky i několik literárních cen - např. Prix Goncourt des Lycéens 2010.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
Le Club des incorrigibles optimistes, 2009
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Klub nenapravitelných optimistů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (227)
Klub nenapravitelných optimistů je naprosto fantastickým románem, který mě od začátku vtáhl. Jak nemám rád žánr "historický román", tak v tomhle případě jsem našel výjimku, která potvrzuje moje pravidlo. Autor perfektně zkombinoval odehrávající se příběh s historickými reáliemi a výsledkem je konzistentní, uvěřitelná a lidská kniha.
20. století zamíchalo osudy lidí a přineslo spoustu dílčích událostí, které byly jednotlivými tahy v komplikované šachové partii. Sovětská špionáž v americkém jaderném programu; obsazení Suezu a následné stažení; sovětské tanky, které rozdrtily povstání v Budapešti; dekolonizace a válka v Alžírsku; to všechno jsou jen fragmenty, které román zachycuje. Pro čtenáře, který se orientuje v problematice, tato kniha přináší krásný zážitek.
PS: Až díky knize jsem si uvědomil, že v dubnu 1961 SSSR dostal prvního člověka do vesmíru, aby v srpnu téhož roku začala růst Berlínská zeď, která měla zabránit dalším milionům lidí na útěku ze socialistického ráje. Čtyři měsíce tak dělí obrovský technologický milník a úspěch východního bloku od pragmatického oddělení a uzamčení vlastní říše a jejích otroků do naprosté izolace.
Pro mě úžasný zážitek. Kniha mě naprosto pohltila příběhem, prostředím, postavami. Občas jsem se trochu ztratila v množství postav a jmen, ale vše se rychle učesalo. Bavily mě historické a politické souvislosti a velmi zajímavý byl pro mě náhled do života a myšlenek emigrantů.
Související novinky (1)
Knižní novinky (8. - 14. 10.)
07.10.2012
Citáty z knihy (2)
„Existují nepřekonatelné úkoly jako čelit realitě, říkat pravdu nebo uznat vlastní omyly.“
„"Dnešní proletáři sní o papiňáku, autu s obytným přívěsem a televizi. Jak chceš s takovými lidmi dělat revoluci?"“
Ocenění knihy (1)
2009 -
Prix Goncourt des Lycéens
Kniha Klub nenapravitelných optimistů v seznamech
v Právě čtených | 30x |
v Přečtených | 1 172x |
ve Čtenářské výzvě | 199x |
v Doporučených | 171x |
v Knihotéce | 394x |
v Chystám se číst | 1 132x |
v Chci si koupit | 191x |
v dalších seznamech | 16x |
Štítky knihy
20. století Francie šachy francouzská literatura psychologické romány studená válka uprchlíci emigrace optimismus oběti komunismu
Autorovy další knížky
2012 | Klub nenapravitelných optimistů |
2016 | Nezmar |
2015 | Stoprocentní riziko |
2014 | Vysněný život Ernesta G. |
2022 | Zaslíbené země |
Francie na počátku 70-tých let. Prezidentem je Charles de Gaulle a právě se završuje tzv. Alžírská válka o nezávislost Alžírska na Francii. Období, ke kterému nemám vůbec žádný vztah. Přesto mne tato kniha zaujala. Nejprve svým názvem a následně i svým příběhem.
Hlavní postavou je středoškolák Michele, který se svým bratrem navštěvuje bar, kde schází parta emigrantů z východní Evropy v Klubu nenapravitelných optimistů. Postupně se příběh Michela začne prolínat s postavami z této neobvyklé party.
Mě osobně se tahle kniha velmi dobře četla. Nejvíce mne oslovila způsobem, jakým byly vylíčeny příběhy a charaktery jednotlivých postav. Přišlo mi totiž, že autor vytvořil skutečné lidi, kteří se chovají někdy jako blbci a máte na ně vztek, jindy soucítíte s jejich osudem. Jedinou drobnou výtku mám k tomu, že není zcela snadné si udržet pořádek v tom, kdo je kdo. Hodí se udělat si poznámky. Ale to je spíše taková drobnost.
Nejhezčím momentem pro mne bylo těch pár vět, když se Michele náhodně srazí se svou budoucí milou. Ona četla to, já to, neměl jsem nejmenší šanci. To bylo kouzelné. :-)
Jean-Michel Guenassia je pro mne objevem roku. Vůbec jsem nečekal, že mne jeho kniha takhle chytne za srdce. Bylo to moc hezké čtení. Knihu bych doporučil čtenářům, kteří mají rádi silné lidské příběhy. Dávám pět hvězd, protože tohle je kniha, ke které se rozhodně rád vrátím.