Osamělý poutník přehled

16.01.2023

Ta lehkost Kerouacova stylu překvapuje. Stejně jako užívání lexika z nejrůznějších vrstev jazyka. Buddhistické „satori“ tu stojí vedle lahodně hovorového „baštit“. Kerouac vyniká magickým popisem atmosféry, kdy od drobných detailů přechází k obecným metaforickým obrazům a úvahám. Pěna na vařící se kávě se mění v obraz smrků na hladině jezera, které „směřují svými špičkami do nekonečna“. Jednou je zajímavě "urban" a projdete se s ním městem od podzemky až do nejoblíbenějším podniků (Newyorské scény), jindy s ním strávíte několik nocí na vrcholku opuštěné hory jako požární hlídka (Na vrcholku hory). Po přečtení tohodle popisu samoty o to víc pobaví, když zjistíte, že to Kerouac ve skutečnosti nedal, spakoval se dřív a pelášil zpátky k mámě a mezi lidi, až se mu za patama prášilo.

31.07.2022

Kniha kúpená v antikvariáte, bo som zrazu zatúžil čítať od Kerouaca viac. Mal som z nej spočiatku zmiešané pocity, no postupom času som začal nachádzať to, čo mám na jeho tvorbe rád.
Vodopády slov chŕli v každej vete, ktorá je nekonečná ako všetky ostatné. Každá má v sebe obrazy, čo u iných autorov vyplnia celé kapitoly. Pri čítaní týchto poviedok vnímam všetkými zmyslami. Cítim vône i pachy úzkych prašných uličiek, počujem rachot prechádzajúcich vlakov i virvar nočných lokálov, ako aj šum stromov v nočnom tichu. Vidím popraskanú, slnkom vysušenú zem zasypanú prachom. Plavím sa parníkom po mori vdychujúc jeho vlhkosť, ktorá však nezaženie sucho v hrdle po prehýrených nociach, uprostred dusnej pary v kuchyni a vlhkosti vechťov zmiešanej s ostrým pachom potu. Túlam sa ulicami z putyky do putyky, mením bufety, bistrá, okienka a pulty nálevní, míňam stratené existencie, prízraky noci i dňa.
Ako všetky knihy, ktoré som doteraz čítal. K dokonalosti jej chýba už len málo - vypustiť niektoré poviedky (nabudúce to dám bez nich a verím, že budem viac ako nadšený).