Osmý smrtelný hřích přehled

Postavy v knize mi byly natolik nesympatické, že jsem se rozhodla knihu nedočíst. Chápu, že udržovat čtenáře v nepříjemném pocitu je smysl knihy, ale právě proto knihu odkládám. Chci si dělat život hezčí, ne horší.

20.06.2024

Rovnou na začátek přiznávám, že nejsem nějaký velký čtenář thrilleru, ale nějak jsem si obecně představovala, že je tento žánr trošku něco jiného a kdyby to bylo na mě, do této kategorie bych knihu rozhodně nezařadila.
Kniha má pár stránek, takže je to relativně rychlé čtení, ale za mě strašně špatně pojaté. Dvě třetiny knihy nám hlavní hrdinka postupně ukazuje svůj pečlivě vybudovaný dokonalý život. A i když se tváří jako perfektní a úspěšná žena, já z ní měla pocit falše a snobství, protože průměrný člověk o sobě nebude každou chvíli mluvit jako o královně ulice s naprostou vážností a samozřejmostí.
Když jsem se konečně prokousala stranami plné zahradních párty, běhu a nahánění dětí u sousedky, dostala jsem psychický kolaps hlavní hrdinky a to opravdu extrémní a rychlý. Aneb co způsobí jeden kousek jahodového koláče od divné sousedky. A ne, nebyl otrávený, jen byl nechutně dobrý.
Posledních padesát stran se příběh rozjel opravdu extrémní rychlostí a všechno se sesypalo jako domeček z karet. Až tedy na mentální rozpoložení hlavní hrdinky, to se zase začalo velmi rychle srovnávat, když se začínala dovídat jednotlivé dílky skládačky a že ne vše bylo v její hlavě. Tady ve mně vytryskla jiskřička naděje, že kniha vlastně ani nebude tak špatná a že autorka i dost dobře napsala postavy protože mě ani nenapadlo, kdo by za tím vším nakonec mohl být.
A pak přišla poslední kapitola, která totálně pohřbila nejen zdravý rozum nebo nějaké poučení z knihy, ale i moje jakékoliv dobré mínění o hlavní hrdince. Její děti pro ní byli jen fajfka v seznamu, jak být úspěšná a slavná, bez ohledu na oběti.