Ostrava za ostnatými dráty přehled
Vojtěch Vlček
Rozhovory s pamětníky nacistické a komunistické perzekuce / Deset rozhovorů s pamětníky z Ostravy a Ostravska plasticky ukazuje složitost českých dějin 20. století. Ve vzpomínkách respondentů se objevuje nacismus i komunismus, roky v koncentračních táborech, komunistických lágrech i věznicích, každodenní život i životní bilancování. Vyprávění pamětníků doplňují desítky archivních dokumentů a fotografií.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ostrava za ostnatými dráty. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Velice zajímavá kniha. Člověk by si řekl, že po válce bude klid, ale ne. Mám pocit, že po ní to bylo horší a opravdu mě překvapuje, jak to ti lidé brali.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ostrava za ostnatými dráty v seznamech
v Přečtených | 7x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
2013 | Ostrava za ostnatými dráty |
2006 | Kříž jsem hlásal, kříž jsem snášel |
2003 | Ženské řehole za komunismu 1948-1989 |
2011 | Totalitám navzdory |
2002 | Církevní procesy padesátých let |
Kniha přináší 10 rozhovorů s lidmi, kteří zažili nacistickou a komunistickou perzekuci. Alois Čoček (1925-2016) - během vojny se pokusil o přechod hranic, odsouzen za zběhnutí a velezradu na osm let, po polovině trestu propuštěn, ale kvůli setkání se svým bratrem - agentem-chodcem, znovu zatčen a odsouzen k 12 letům odnětí svobody.
Věroslav Dušek (1922-2020) - člen Sokola, chtěl vstoupit do cizinecké legie, zatčen gestapem, 4 a půl roku vězněn v koncentračních táborech.
Luděk Eliáš (1923-2018) - vězněn s rodiči v Terezíně, Osvětimi a Schwarzheide.
Karel Polášek (1926) - člen katolického hnutí Společenství, v roce 1961 zatčen a odsouzen za velezradu k 10 letům, propuštěn po roce na amnestii, jeho žena Františka Polášková (1925) -členka katolického hnutí Společenství, odsouzena za velezradu na 5 let, propuštěna též po roce na amnestii.
Zdeněk Růžička (1925-2019) - spolu s bratrem zatčen a po krutých výsleších StB odsouzen v roce 1950 za velezradu na 14 let.
Michal Salomonovič (1933-2019) - v roce 1941 deportován s rodinou do ghetta v Lodži, vězněn v Osvětimi, Stutthofu, Drážďaněch, s matkou utekl z pochodu smrti.
Rostislav Sochorec (1931) - syn lidoveckého poslance, který byl již 23. února 1948 zatčen a po dvou měsících věznění údajně spáchal sebevraždu, rodinný statek byl zkolektivizován, rodina vystěhována, služba u PTP.
Zdeněk Štich (1928-2013) - vyloučen z vojenské letecké akademie, protože odmítl vstoupit do KSČ, vyráběl a šířil protikomunistické letáky, odsouzen v roce 1949 za velezradu na 10 let. v roce 1951 se pokusil o útěk z jáchymovského tábora č. 12, byl chycen a zmlácen tak, že ochrnul a ztratil paměť. Dostal milost a díky rodičům se znovu naučil číst, psát, mluvit a ovládat invalidní vozík a později chodit o berlích. Paměť se mu nikdy nevrátila.
Eva Vláhová (1943-2013) - dcera politického vězně, otec odsouzen v roce 1954 na 11 let, nemohla studovat a měla problémy v zaměstnání.
Leo Žídek (1932) - katolík a skaut, kvůli tomu, že nebyl člen ČSSM, nebyl připuštěn k maturitě, při pokusu kontaktovat převaděče byl zatčen nastrčenými agenty StB a odsouzen v roce 1953 na 8 let za velezradu.
Každý z dotazovaných odpovídá závěrem na otázku, co je smyslem života.