Ostrovy lidojedů přehled
Miloslav Stingl
Miloslav Stingl, slavný český cestovatel, při své cestě kolem světa navštívil i divokou a neznámou Melanésii. Zažil tam věci neobyčejně zajímavé a pro nás téměř neuvěřitelné. Přihlížel, jak bojovníci na Fidži tančí na rozžhavených kamenech ohniště, a popíjel s nimi při náboženských obřadech omamnou yangonu, navštívil poslední mincovnu kamenné doby, kde vyrábějí na ostrovech Langa-Langa dosud používané mušlové peníze, pobyl ve vesnici Tasimboko, jejíž obyvatelé se živí výhradně vejci zvláštního ptáka. V neposlední řadě se autor zabýval různými formami lidojedství, které zde kdysi kvetlo a dalo dokonce ostrovům jméno.... celý text
Dobrodružné Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1970 , SvobodaOriginální název:
Ostrovy lidojedů, 1970
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ostrovy lidojedů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Miloslav Stingl, miluji jeho knihy. Ostrovy lidojedů jsem četl poprvé v roce 1970. Můžu je číst i nyní po 50 letech a stále mě mají čím oslovit jako ostatně jeho další knihy. Znovu s ním můžu sdílet dobrodružství a napětí z cest za poznáním.
Byla to první kniha, kterou jsem od autora četl a fascinovala mě svou autentičností v dobách hlubokého socíku. Dneska je to historický exkurz, aneb důkazní materiál, jak lidojed v nové době o svá práva přišel :)
A to ještě o žádné korektnosti, natož politické, nikdo nic neslyšel...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ostrovy lidojedů v seznamech
v Přečtených | 29x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 61x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
cestopisy kanibalismus české cestopisy Melanésie
Autorovy další knížky
2006 | Sex v pěti dílech světa |
1966 | Indiáni bez tomahavků |
1986 | Války rudého muže |
1981 | Očarovaná Havaj |
2010 | 2012 - Mayové, jejich civilizace a zánik světa |
Obsahuje i návod na to, jak zpracovat člověčinu (s omluvou, samozřejmě) :).
Jen se kanibalové nemůžou shodnout na tom, která část je vlastně dobrá. Někdo tvrdí že chodidlo. Jiný nepohrdne pečínkou ze stehna, či ženskou paží. Někdo to má rád horké, a když chcete třeba pohostit víc lidí, připravíte nebožáka svázaného do kozelce a tak zapečeného :). Pro návštěvu, kterou náhodou nechcete sníst, je jako pozornost vhodná čtvrtina dospívajícího chlapce... Na přivítanou, na rozloučenou...
Asi před sedmnácti lety, možná osmnácti, pořádala v Brně jednu kanibalskou hostinu Františka Vrbenská :). Podával se mladý chlapec odněkud z exotiky, mám tu i jídelní lístek, na x způsobů, ale to mělo kulturu, vážení. Kanibal by vám k masu na bylinách příbor nedal. A pochybuji, že byste to mohli zajíst chlebem :).
Cestopisné knihy tohoto ražení jsou zajímavé vždy, když jste doma a nemusíte například na místě kultivovat domorodce. Ono to totiž mnohdy dost dobře nejde. Popisované peripetie našince nejednou nemálo vytočí. Až do chvíle, kdy našinec vytočí domorodce :).
Dobrou chuť.