Ostrůvky svobody přehled
Miroslav Vaněk , Petr Blažek
Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu. Kniha je publikačním výstupem projektu Grantové agentury ČR „Kulturní a společenské aktivity mladé generace a cesta k občanské společnosti. Výzkum prokázal, že v posledním desetiletí komunistického režimu v Československu postoupila jeho koroze do té míry, že již nebyl schopen potlačit – a v posledním období ani kontrolovat – všechny projevy aktivity, jež vznikaly spontánně a většinou bez prvoplánového politického záměru v prostředí mladé generace, tj. u té generační vrstvy české populace, která již neměla vlastní autentické zážitky událostí roku 1968, a nebyla jimi ani traumatizována. Sborník obsahuje šest studií z pera čtyř autorů a jedné autorky, které přináší různé pohledy do zájmové oblasti, každodennosti a mentalit studující, učňovské a již pracující mládeže: od pacifismu a mírového hnutí, přes vztah k víře, k ekologii, přírodě a skautingu, k novým směrům rokové hudby. Specifickým tématem se pak zabývá studie mapující snahy StB o kontrolu nad mládežnickým hnutím. Studie využívají výsledků získaných metodou orální historie, přičemž nahrávky všech citovaných rozhovorů jsou uloženy v Centru orální historie ÚSD ve sbírce Rozhovory.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ostrůvky svobody. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ostrůvky svobody v seznamech
v Přečtených | 15x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Jako starší ročník většinu aktivit popsaných ve studii velmi dobře pamatuji, zákaz vystupování Pražského Výběru , zrušení Jazzové sekce atd., jako rockera mě nejvíce zajímala studie Kytky v popelnici (M.Vaněk) punk, alternativní scéna, nová vlna v Československu. Docela by stálo uvést jak jsme si tehdy v socialistickém Československu obstarávali všichni západní hudbu. Nejvýznamější roli hrály ,,černé burzy,, nejznámější i největší burzy byly v Praze ( Slovanský dům, Malostranská Beseda, Kotce), Ostrava (Poruba), Buštěhrad, Teplice atd., na burzách se daly sehnat i zahraniční hudební časopisy, třeba britský Melody Maker , západoněmecké komerční Bravo , plakáty rockových interpretů, samizdatová literatura českých zakázaných autorů v exilu a další věci, kdo navštívil burzu v 80. letech vybaví se mu digitální hodinky, walkmany atd. Samozřejmě možností bylo více, LP a CD pašovali šífáci, tiráci, zahraniční pracovníci atd. Hodně dobré hudby se dalo přivést z Jugoslávie ( LP Jugoton) a dalších socialistických států. Občas se nějaký zahraniční kousek objevil v katalogu Supraphonu, Opusu, zahraniční LP se dala koupit v Praze, třeba v prodejně polské, maďarské, východoněmecké kultury. Ve studii Zelené mládí o ekologistických hnutích Brontosaurus , Děti země atd. se mohl autor zmínit o filmu Ropáci z roku 1988. Studentský film o záhadných tvorech, kteří žijí v Podkrušnohorské pánvi a vyhovuje a svědčí jim prostředí, které je pro člověka smrtelně nebezpečné. Po uvedení filmu mnoho lidí, na existenci ropáků věřilo :-):-). Perlička na konec, po zákazu Pražského Výběru hrál Vilda Čok v roce 1984 v kapele Moped, na jednom koncertu před Mopedem vystoupila kapela Keks ( vítěz politické písně Sokolov s písní Libanon) , kapela Keks byla vypískána na podium lítaly boty, lahve, v roce 1987 v Lochotíně podobně vypískali diváci Michala Davida, tam přistál na podiu i gumový granát :-) :-).