Osud mě má rád přehled
Simona Monyová (p)
Vtipně napsaný příběh dívky, která svou pílí a za pomoci babiččiných rad dosáhne svého životního snu. Daniela je nespokojená, že má po maturitě nastoupit do zaměstnání na poště v rodné vesnici. Z nečekaného těhotenství je nadšená, nuceně opouští rodiče. Azyl hledá u své babičky, kterou předtím neznala. Nachází nový domov, je šťastná, že má dceru. Díky babičče vystuduje vysokou školu. Najde skvělé zaměstnání, stane se finančně nezávislou. Jediné, co jí schází, je manžel a táta pro její dceru. Je vůbec možné, aby někdy potkala Michala, otce Michaely?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Osud mě má rád. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (46)
Pohádka pro dospělé, aneb jak se z ošklivého kačátka bez ambicí stane úspěšná žena, která přesně ví, co od života chce a pro niž vzplane nejedno mužské srdce, ale ona touží pouze po jednom jediném muži - Muži svého života a ne jenom jejího.
Odpočinkové čtení na pár hodin. V danou chvíli jsem podobný žánr číst chtěla, takže se mi to líbilo jak po obsahové stránce, tak stylistické.
Příběh, který patří k rané tvorbě Simony Monyové. Sladké potěšení na jedno odpoledne nebo večer. Jak mladá dívka nakonec ke štěstí příšla. Netvrdím, že se to nemůže stát, ale ale mám raději realitu než romantiku. A netvrdím, že reálný příběh nemůže být krásný. Určitě ano. Realita se vším všudy se v knihách Simony začala objevovat a převládat až později...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Osud mě má rád v seznamech
v Přečtených | 378x |
ve Čtenářské výzvě | 26x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 71x |
v Chystám se číst | 38x |
v Chci si koupit | 15x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2011 | Srdceboly |
2003 | Tchyně a uzený... |
2006 | Sebemilenec |
2005 | Krotitelka snů |
2011 | Citová divočina |
Jedna z prvních knih Simony Monyové a trochu netypická pro její pozdější tvorbu. Jako každou její knížku jsem i tuto přečetla na jeden zátah, ale jsem ráda, že jsem jí nečetla jako její první.