Osud tažných ptáků přehled

07.11.2023

Dechberoucí a krásný propletenec příběhů lidí, ke kterým nemám blízko, o kterých bych se normálně asi ani nedověděla.

26.07.2023

Okamžik,
ranní stíny,
vítr ve vlasech,
- ani minulost -
- ani budoucnost -
jen právě teď!

Asi poprvé mám v ruce knížku, mezi jejímiž řádky se prolíná TICHO! Vážně, tohle je příběh, který mlčí!
Kdybyste chtěli JEN poslouchat, neuslyšíte nic!
I když, vlastně tak úplně pravda to není, uslyšíte toho spoustu, šumění rákosí, šplouchání vody, zpěv ptáků, lidské hlasy, uslyšíte všemožné zvuky přírody, kterou Maarten nadevše miluje, navíc, je ten nejlepší pozorovatel, jakého jste mohli potkat, je přímo přeborník v pozorování přítomného okamžiku - tady a teď - v jeho podání, to je láska, k přírodě skloubená s dokonalými pozorovacími schopnostmi, Maarten má totiž jednu speciální schopnost, dokáže polapit okamžik - vteřinu časoprostoru - a pak ji téměř dokonale popsat!
Přesto je tato knížka plná ticha a téměř vše se odehraje jen v Maartenově mysli - a tak, vše, co je "řečeno" není "vysloveno" - jste pozorovatelé Maartenova příběhu, který vypráví spíš sám sobě ... je to takový opatrný rozhovor sám se sebou ...

"Nemám páru, co je být šťastný. Vím jen, že pro mě je důležité, abych co nejvíc slyšel, viděl a cítil."

... takové trochu neohrabané filozofování o podstatě existence a o funkci smyslů ...
... o podstatě štěstí, která mu uniká ...

Maarten není vůbec dobrý v sociálních interakcích (přes všechny jeho běsy, a že jich není málo, se k němu prostě štěstí nějako nedostalo), a tak mu příliš nepřeje, zdá se totiž, že je jen pro ty, kteří se baví, vypráví si, hrají si a milují se bez ostychu.

"Polapené léto" v Maartenově melancholicky a poeticky laděném podání, ruku v ruce s "všudypřítémnými běsy" v Maartenově až pateticky chmurném rozpoložení ... překvapivě vytvořily krásný a zajímavý příběh, a pro mě letní překvapení!