Osudová past - Spojené státy versus Čína a Thúkýdidovo poučení z dějin přehled

11.10.2023

Knihy jako tato mají často jeden zásadní problém. Bez ohledu na erudici autora - a zde je nezpochybnitelně značná, bez ohledu na jeho znalost věci, prostředí, mentality, bez ohledu na jeho vhled do věcí budoucích - tato a podobné knihy nezřídka velmi rychle zastarávají. Je to i tento případ. Kniha byla prvně vydána v roce 2017, od té doby se svět proměnil k nepoznání. To, že se svět posunul jinam, než odhadoval autor, mu samozřejmě nelze nijak vytýkat. Je těžké být prorokem, je ještě těžší být úspěšným prorokem.

Přesto, kniha vůbec není špatná, lze se dozvědět mnoho. Dále několik útržkovitých dojmů.

V první řadě se kniha věnuje tématu, se kterým se český laický čtenář nemá moc dalších možností jak se v rozumném detailu seznámit. Samotná hlavní premisa, tedy možný ozbrojený konflikt mezi USA a Čínou, je pochopitelně stále aktuální. Na mnoha historických příkladech ukazuje možné scénáře vývoje směřování světa, možné budoucnosti. Exkurz do minulosti mezinárodních vztahů je velmi zajímavý. Odhaduje možný vývoj americko-čínských vztahů ve stylu - když bych parafrázoval Makra Twaina - historie se sice neopakuje, ale občas se rýmuje.

Nadevše bych vyzdvihl kapitoly a postřehy ohledně rozdílů kulturních a rozdílů v mentalitě, uvažování, jednání, vnímání mezi západním a východním člověkem, myšleno samozřejmě západní liberalismus vs. asijské, a zejména čínské, způsoby politické vlády a legitimity vládní moci. Kulturní rozdíly přesně v duchu Huntingtonova „Střetu civilizací“. Tyto kapitoly by si měli přečíst zejména všichni ti internetoví „experti“ na geopolitiku a mezinárodní vztahy, horlivě komentující světové události pod zpravodajskými články. Autor se obšírně věnuje legitimitě čínské státní moci, vysvětluje od čeho je odvozena v očích běžných Číňanů, vysvětluje zásadní důraz na politiku dlouhodobosti, inherentní čínskému uvažování.
Dále vyzdvihuji zmínky o OBOR, neboli BRI, Belt Road Initiative, iniciativy financování čínského vlivu ve světě skrze různé „kluby přátel Číny“, nebo organizace „xxx-čínského přátelství“ - za „xxx“ lze dosadit libovolný stát, zakládané napříč světem a zejména západem. Poukazuje na stejně autoritářský dohled nad čínskými diasporami v zahraničí jako nad vlastními občany uvnitř Číny. Člověk až žasne.

Stran hlavní premisy pak autor detailně zkoumá několik možných scénářů eskalace války mezi USA a Čínou, od provokativních kyberútoků, přes provokace v jihočínském moři, vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu, provokace třetí stranou - v knize paradoxně a velmi trefně příklad v podobě Ruska, jako zástěrky a kouřové clony v případě jeho operací na Ukrajině - trochu prorocké. Kniha byla napsána dlouho před Ruským útokem na Ukrajinu. Dále zhroucení Severní Koreje několik různých scénářů. Ekonomická válka, která se oběma aktérům vymkne z rukou a přeroste ve válku skutečnou tarify, cla, kyberútoky, válka o polovodičové technologie - opět dost trefa! - ekonomika postavená na krádežích intelektuálního vlastnictví ze strany Číny.

Celkový dojem kolem a kolem veskrze pozitivní, ty tři hvězdy jsou zejména proto, že kniha je prostě překonaná následnými světovými událostmi, ať již jde o pandemii Covid, která totálně zamíchala celým světem, Čínu - místo původu viru - nevyjímaje, kde odhalila obří vnitřní strukturální problémy. Nebo, zcela zásadním, útokem Ruska na Ukrajinu. Některé rozdíly oproti autorově vizi jsou drobnější, přesto stále podstatné. Neomluvitelná je absence detailního rozboru současné demografie Číny a až absurdně negativního předpokládaného budoucího demografického vývoje. Politika jednoho dítěte je sice zmíněna, nicméně téma si zaslouží mnohem hlubší analýzu, protože generační dopady budou zcela zásadní.

Za sebe jednu poznámku na závěr. To, co Západu pomohlo vyrůst, tedy volný trh a kapitalismus, je s velkou pravděpodobností zároveň to, co způsobuje jeho aktuální ústup ze slávy, alespoň tedy ve formě nepovedené globalizace. Firmy, ve vidině rychlého výdělku v podobě levné práce, hromadně outsourcovali zásadní výrobní procesy do Číny, a dalších asijských zemí, a ta, v průběhu let, technologie ukradla, přizpůsobila lowcostu a nyní vše prodává výrazně levněji. Západ si na Číně v mnoha ohledech vytvořil závislost, ze které se bude špatně odvykat. Má to hlubší souvislosti. A třeba právě pandemie tyto slabiny dodavatelských řetězců odhalila. Čína nepochybně kolektivně touží po obrození bývalé velikosti, nečeká se žádná „demokratická“ revoluce ve stylu například části bývalých komunistických zemí. Lid si to nepřeje, lid chce velikost. Proto sázka na nacionalismus, který jako jediný prostředek dokáže v případě negativního demografického vývoje topit pod ohněm energie národa.

Přesto, že v komentáři kritizuji jistou nezpochybnitelnou zastaralost, možná právě z důvodu dalšího překotného vývoje světa knihu doporučuji.