Osudy dobrého vojáka Švejka I,II přehled

28.02.2024

Dobrý voják Švejk. Kdo by ho v našich luzích a hájích neznal!? Ale pozor, je postava Švejka skutečně všeobecně známa z její původní, tedy knižní podoby? Obávám se, že nikoli. Daleko známější a tedy i citovanější je Švejk z jeho filmového dvoudílného zpracování z 50. let, a proto pokud dnes člověk znalý knihy vede diskuzi o Švejkovi, musí počítat s tím, že druhá strana zná ponejvíce jen filmové zpracování. Nechám stranou, nakolik je toto zpracování filmařsky zdařilé, ale myslím, že snese srovnání s knižní předlohou a určitě mu ostudu nedělá. Musí se samozřejmě počítat s jistou dějovou redukcí, tak jako i s méně prokreslenými jednotlivými postavami, ale celkové vyznění filmu, jeho nálada a především herecké ztvárnění postav není v rozporu s knihou.

A jaká je tedy kniha, resp. první dva díly? Jedním slovem dokonalá. Původně jsem zde vypisoval, co vše mě na knize zaujalo, ale bylo by to psaní na několik stránek a já nechci nudit. Zvlášť, když se jedná o humoristické dílo. Hašek uměl psát, jeho čeština je excelentní. Vykreslení děje, charakteristika postav, tragikomické situace, Švejk balancující na hraně geniality a idiotství, to vše tak sedí pohromadě a tvoří kompaktní celek, že je až k nevíře, že Hašek psal vše z první ruky, nedělal si žádné poznámky či rešerše. A co dělá tuto knihu nesmrtelnou a jednu z nejpřekládanějších v moderní české literatuře? Myslím, že především fakt, že Hašek popsal poměry vládnoucí v C.K. armádě v době I. Světové války takovým způsobem, že je lze aplikovat na jakoukoli armádu, resp. na jakýkoli válečný konflikt a tím je tato kniha nadčasová.

Závěrem musím přiznat, že jsem se se Švejkem v knižní podobě poprvé setkal již na gymnáziu. Tehdy to byla více méně povinná četba, ačkoli naše moudrá češtinářka nám dala vybrat z několika knih, takže jsme si v rámci možností mohli knihu zvolit. Znal jsem tehdy již oba filmy s Hrušínským, ale když jsem se začetl do knížky, chvílemi jsem se přistihl, jak se nahlas a srdečně směju. To se mi nyní již nestalo, ale rozhodně mě i dnes mnohé situace z knihy velmi bavily a žasl jsem, jak si Hašek dokázal dělat legraci snad úplně ze všeho.