Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1/2 přehled
Jaroslav Hašek
Vydáno k 100. výročí narození Jaroslava Haška. Díl první: V zázemí (1921) – Díl druhý: Na frontě (1922). Dobrý voják Švejk je jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších postav nejen české, ale i světové literatury. Svědčí o tom spolu s četnými vydáními doma a v zahraničí také skutečnost, že se z díla stala v pravém slova smyslu klasika, která se neustále čte a cituje. Možná bychom mohli mluvit i o součásti naší národní povahy, ať už v dobrém nebo pejorativním smyslu. Švejk, hostinský Palivec, polní kurát Katz, nadporučík Lukáš, sapér Vodička, Baloun a další postavičky nadále žijí svým životem.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1/2. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (49)
O Švejkovi byla napsána kvanta, takže těžko k tomu dodávat něco nového. Je to typ knihy, která se Vám buď bude líbit, nebo tomu nepřijdete na chuť, což se dá chápat, je to repetitivní a ne moc dějové, ale na druhou stranu je to jedinečný výtvor plný příběhů dotažených do absurdity. A není asi jiné prostředí než válka, kde by se absurdita vyjímala víc.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1/2 v seznamech
v Právě čtených | 10x |
v Přečtených | 496x |
ve Čtenářské výzvě | 44x |
v Doporučených | 36x |
v Knihotéce | 335x |
v Chystám se číst | 44x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 6x |
Pídila jsem se po knize, která vyšla v roce 1923, kdy se narodili mí rodiče. A ejhle, nemusela jsem chodit daleko, je to kniha, která je známá celému národu. Četla jsem ji, už je to delší doba a vytáhla jsem ji z knihovny pro osvěžení některých pasáží. Kdo by neznal Švejka ? Tento český voják z lidu oblečený do rakouské uniformy se vyznává ze své poslušnosti z lásky k nadřízeným oficírům, ovšem podtext je ironický a ujišťování věrnosti groteskní. Švejk horlivě plní nesmyslné rozkazy a příkazy, směšně opakuje běžné fráze, zdůrazňuje tím svou hloupost, ale ve své podstatě zrcadlí hloupost společenského systému. Autostylizuje se do úředně uznaného blba a při tom přechází do satirického útoku proti všemu, co odporuje lidskému rozumu. Je to snad jediný válečný román, u kterého jsem se zasmála. Klasika.