Osudy hradu Špilberku, jeho pánů a vězňů přehled

08.11.2012

Další důkaz, že dnes může napsat „historickou“ knihu kdokoliv. A když máte titul a studoval jste něco, co se o historii aspoň trochu otřelo, najdou se i blbci, kteří si to půjčí, v domnění, že narazili na takovou lehčí, popularizační, ale přece jen podloženou literaturu. Ano, i já jsem se, už po několikáté, zařadil mezi ony blbce. Abychom si rozuměli, je to čtivé, i já jsem to dočetl až do konce, ale čtivé je to asi tak, jako je čtivý Blesk. To znamená, když prostě vypíchnete pár jakoby senzací a pěkně je rozmáznete, když občas budete na čtenáře pomrkávat sexuálním podtextem… Napadá mě jeden příklad z knihy-podle pověsti měla nějaká uherská jeptiška věštecký sen před bitvou na Moravském poli. No to je přece jasný důkaz, že měla s Přemyslem Otakarem vášnivý sexuální vztah, ne? Však to přece znáš, čtenáři, že, co už tak jiného můžeme čekat od jeptišky a vášnivého Přemyslovce? A takových blbin je tam povícero, za vrcholnou považuji pak ještě důkaz, že Břetislava I. zavraždil roku 1100 japonský samuraj, který pak spáchal sebevraždu sepuku. Jinak je tam tradiční přehlídka nepřesností, podložených knihou Vlastivědy pro 4. ročník, dávno překonaných historických informací (jak by také nebyly překonané, když hlavním zdrojem jsou pro Koláčka Dějiny markrabství moravského z roku 1906, nebo přímo výmyslů a nesmyslů. To vše doplněno značným množstvím překlepů dokazujících, že editaci byla věnována stejná pečlivost, jako samotnému psaní. Na takové knihy by se měla lepit upozornění stejně, jako na krabičku cigaret. Ne, tady by mělo být varování ještě přísnější, vždyť taková četba škodí nejen zdraví, ale i rozumu.