Otázky soudobé psychoanalýzy přehled
Vladimír Vavrda
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404481/bmid_otazky-soudobe-psychoanalyzy-4TI-404481.png
4
3
3
Psychoanalýza je tradičně chápána jako způsob léčby psychických poruch „na kanapi“. Takové pojetí je však neúměrně zúžené a nepřesné. Psychoanalýzu můžeme chápat spíše jako způsob myšlení, jako přístup k chápání lidské existence a v neposlední řadě také lidského trápení. Ta ji činí zajímavou nejen pro ty, kteří se zabývají psychoterapií, ale i pro všechny lidi se zájmem o porozumění podstatě lidské psychiky. Autor seznamuje čtenáře s jedním z rozhodujících směrů moderní psychoanalýzy, který je výsledkem „tiché revoluce“ 80. a 90. let 20. století. Koriguje některé tradiční, avšak mnohdy dávno překonané názory rozšířené nejen mezi laickou, ale i odbornou veřejností. Čerpá nejen z oblasti psychoanalýzy, ale používá i četné odkazy především z vývojové psychologie a odráží i vliv kognitivní psychologie na současnou psychoanalýzu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Otázky soudobé psychoanalýzy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Otázky soudobé psychoanalýzy v seznamech
| v Přečtených | 6x |
| v Knihotéce | 5x |
| v Chystám se číst | 7x |
| v Chci si koupit | 3x |
Knihu som si prečítal v nádeji, že zmení môj pohľad na psychoanalýzu k lepšiemu. Ako nám povedal docent ešte na vysokej škole, "Freud si postavil svoju teóriu osobnosti na piatich ľuďoch a všetci mu to doteraz žerú."
Kniha je rozdelená na dve časti. Teoretickú a praktickú (alebo nie až tak teoretickú).
Teoretická časť ma utvrdila v tom, že psychoanalýza mi nesedí. Detská psychológia ani psychoterapia ma nikdy nezaujímala a vadil mi možno až prehnaný dôraz psychoanalýzy na zážitky v ranom detstve. Napriek tomu bolo zaujímavé sa niečo zasa dozvedieť. Penisy (a iné falicke objekty) kupodivu autor v teórii nespomínal a povinný oidipovský komplex sa tam mihol len raz. Nedozvedel som sa ani, aký je rozdiel medzi psychoanalýzou a psychoanalytickou psychoterapiou.
Druhá časť ale bola zaujímavá. Síce som nesúhlasil s tak veľkým dôrazom na interpretácie (som vo výcviku v inom smere) a v jednotlivých jej úrovniach som sa strácal, zvyšok sa však čítal celkom ľahko. Autor taktiež vyvrátil pár mýtov o psychoanalýze (napr. terapeut ako bezemočné biele plátno alebo roky rokúce trvajúca terapia). Potešili aj krátke kazuistiky z praxe.