Paměti a drobné prózy přehled
Stanislav Kostka Neumann
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/54892/pameti-a-drobne-proz-54892.jpg
2
1
1
Práce v tomto svazku zahrnuté přes to, že jsou thematicky nesourodé a pokud jde o chronologii jejich vzniku, časově velmi vzdálené (vznikaly 1912-1939), představují jako celek produkt období básníkovy zralosti, dobu, kdy má za sebou období "velkého čestného tápání" a stojí už, pokud jde o ideovou stránku díla, na pevné půdě socialismu. Zvl. cennou součást tohoto svazku kromě krásné, umělecky svěží a myšlenkově bohaté povídky "Jelec" tvoří kapitoly dosud knižně nepublikované druhé části N. vzpomínek, v nichž se básník sebekriticky vypořádává s chybami a blouděním svého mládí a upřímně mluví o své cestě k socialismu. Zvl. pozornosti si zaslouží také dvě povídky. - "Honákova jídelna" a "Tichý zápas" - napsané pod pseudonymy v prvních letech předmnich. republiky a postihující dva typy naší popřevratové zbohatlické buržoasie. Nedokončená próza "Rudý den" část kapitoly rozepsaného 2. dílu románu Zlatý oblak, má mnoho přímých osobních zážitků básníka. Ze 7 fejetonů z růz. let jsou nejstatečnější 3 jinotajné fejetony z prvních měsíců okupace, které ukazují, jak SKN, vyzbrojený svou velikou vírou a láskou k Sovět. svazu, nepropadl beznaději, ale naopak odvážně vyjádřil své přesvědčení, že zločin dojde brzy trestu. (Podle dosl. L. Štolla)... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Paměti a drobné prózy. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Paměti a drobné prózy v seznamech
| v Přečtených | 1x |
| v Knihotéce | 1x |
| v Chystám se číst | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1950 |  Kniha lesů, vod a strání |
| 1990 |  Proč nejsem komunistou |
| 2000 | Dějiny ženy |
| 1897 | Satanova sláva mezi námi |
| 1971 |  Rudé zpěvy |
Myslím, že je to pěkný příklad toho, jak netřeba vydávat všechno, co po autorovi zbyde. Takzvaná kompletní díla, že se musí vydat všechna korespondence, popsaný ubrousek nebo jídelní lístek, to je podle mého skutečně zbytečné. Literární věda nebo nakladatelé takto ublížili mnohým spisovatelům, a to i významným, po nichž zůstanou dvě tři nejdůležitější díla, která posunula literaturu. To ostatní je jen drť.
Hromádka drtě je i tato kniha. Je to škoda, protože SKN je opravdu pozoruhodný zjev. Lze na něm jistě ocenit to, že se vyvíjel, že dokázal popřít sám sebe a nezůstával dogmaticky ani u anarchismu, ani u jiných ismů, jakkoliv skončil u komunistů. Však vydání je celé zahaleno do hávu toho, jak je skvělé, tak velký básník nakonec dospěl ke komunismu a pochopil zejména "geniální myslitelské dílo J. V. Stalina" (píše L. Štoll v úvodu).
Když toto pomineme, zůstává suchá hlína. Ještě tak ty torzovité vzpomínky jsou jakýs takýs svědectvím, byť velmi subjektivním, jak SKN vidí sám sebe v určitých etapách jeho života. Kritizuje žurnalistiku, vysvětluje různé druhy anarchismu, vzpomíná na své neúspěšné vídeňské období a na zkušenosti z Moravy (nejprve Řečkovice a pak Bílovice n. Svitavou), kde "svlékal ze sebe město.....," (s. 31) a kde se "aklimatisoval bez tesknic" (po Praze) (s. 49). Myslím, že textem probleskuje skutečnost, že SKN byl skutečně pronikavý myslící duch a nezklidnitelný, některé formulace by se skutečně daly tesat, má v sobě docela pěknou dávku sarkasmu a ironie. Ale část pamětí je skutečně torzo.
A ty povídky si mohli editoři skutečně odpustit. Ani jedna se podle mého nedotkla obecnosti, jsou to buď lyrické (proč ne) a nebo politické fejetony nebo povídky, ale bez většího konfliktu. Zkrátka kdyby toto nevyšlo, nic by z autora Knihy lesů vod a strání a sbírky fejetonů S městem za zády českému čtenáři nescházelo.
Pro zajímavost uvádím dva citáty k jeho příklonu ke komunismu:
"Dějiny sociálního hnutí jsou dějinami komunistické myšlenky, jsou dějinami pudu a vůle obnovit harmonické společenství, rovnost před zákonem i ve věcech, která vládla v době praspolečenské po dlouhá tisíciletí a byla pevně uchována v paměti lidského rodu a idealisována v představách o ráji, edenu, o zlatém věku, o tisícileté říši boží..."(s. 38)
"Moderní socialismus je pouze jeden, marxistický, dialekticko-materialistický, revoluční; všechno ostatní jsou ideové hříčky, maloměšťácké zábavy nebo přetvářka, lež, podvod." (s. 39)