Paměti česko-slovenského diplomata napříč režimy přehled
Juraj Martoník
JAK SE ŽILO JEDNOMU Z NÁS… ZA RŮZNÝCH REŽIMŮ. Co obnášela práce začínajícího československého diplomata za socialismu? Jak zvládal „kočovný“ život ve vzdálených a velmi odlišných místech naší zeměkoule, jakými jsou Mongolsko a Austrálie? Co mu přinesla doba po roce 1989, jak se vyrovnával např. s rozdělením Československa? A které události „velkých dějin“ promlouvaly mezi lety 1984 až 2001 do osudů každého z nás? Vzpomínáte si třeba, kdy jste poprvé slyšeli o Černobylu a zda jste se obávali toho, jak asi proběhne dělení republiky? Juraj Martoník se pustil do odvážného projektu: Skloubil ve své prvotině zajímavé osobní paměti s výstižným popisem dobových událostí a také s cestopisem týkajícím se míst, která na svých zahraničních misích navštívil a kam není ani dnes snadné se dostat. Vraťte se do těchto let spolu s ním.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Paměti česko-slovenského diplomata napříč režimy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Poutavé čtení, odvážný žánr. Nejde totiž jenom o osobní paměti, ale přidaná hodnota spočívá v propojení osobních prožitků souvisejících s práci diplomata na vzdálených a exotických ambasádách s děním doma a orientačně i ve světě. Čtenáři není vnucována optika autora, protože jde o faktické popsání dějinných příčin, souvislostí bez ideologického nánosu. Osvěžením jsou určitě cestopisní vsuvky o místech, které našinec málo zná. Takže kromě historie čtenář najde i tipy na svoje příští možné putování.
Související novinky (1)
Knižní novinky (12. týden)
21.03.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Paměti česko-slovenského diplomata napříč režimy v seznamech
v Přečtených | 10x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 15x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 2x |
Nesmírně jsem si vyprávění užila. Mám k tomuto způsobu života hodně blízko a ač nás dělí pár desítek let, mnoho se toho nezměnilo. Stále se náchází lidé, co vám hází klacky pod nohy a stále se rozdávají posty za "odměnu". Moc se mi líbilo povídání jak s našim FMZV "vyčůral" a jak jedna zmiňovaná paní ředitelka málem pukla vzteky :o) Škoda, že nejdou dávat emotikony, tady bych se vyřádila :o)