Pan Teste přehled
Paul Valéry
Postava pana Testa je klíčem k celému dílu Paula Valéryho. Jejím stvořením skoro na prahu své literární činnosti, stvořil její původce i sám sebe. Stala se mu životním problémem a tezí, byl to od počátku on sám nebo aspoň někdo, kým chtěl být a býti musel. (Citováno z úvodní poznámky překladatelovy.)
Literatura světová O literatuře
Vydáno: 1933 , Alois SrdceOriginální název:
Monsieur Teste, 1926
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pan Teste. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pan Teste v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 21x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 19x |
| v Chystám se číst | 15x |
| v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
| 1974 |  Francouzský symbolismus |
| 1927 | Hřbitov u moře |
| 1997 | Mé lásky: z francouzské poezie 15.–20. století |
| 1966 | Básně |
| 1990 | Literární rozmanitosti |
Hutný text, velmi hutný, vyžadující opakované čtení vět, které mnohdy skoro snad ani pochopit nejdou. Závan... Pessoa. Špetka Becketta. "Rozeznávám hloubky, v nichž se vrství mé maso; a cítím pásma bolesti, prstence, póly, třásně bolesti. Dovedete si představit ty živé obrazce? tu geometrii mého utrpení?" [25] (...) "Jak vidíte, pane, jedině ten, kdo se ve slastech nevyzná, bude je chtít oddělit od úzkosti. Přes všechnu prostoduchost umím vytušit, jak asi vyblednou rozkoše, jsou-li ochočeny a podřízeny domácím zvyklostem. Odevzdání a opanování, které doplňují, získávají podle mého mínění nekonečně, jestliže chvíle jejich naplnění se chýlí nepředvídána." [31] (...) "Vyvolat cosi jako úzkost, abych ji mohl rozptýlit." [79] (...) "Opravdu důležité pro někoho - míním někoho, kdo je bytostně ojedinělý a sám - je právě to, z čeho cítí, že je sám." [81] (...) "Bolest je cosi velmi hudebního, můžeme o ní mluvit skoro stejnými výrazy jako o hudbě. Jsou bolesti hluboké a pronikavé, mají svá andante a furiosa, táhlé tóny, fermaty, arpeggia, progrese - náhle pomlky atd. [85] (...) "A přece, jaké pokušení je smrt. Něco nepředstavitelného, co v mysli vyvstává střídavě v podobě touhy a hrůzy."