Pan učitel přehled
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/156172/bmid_pan-ucitel-156172.jpg
4
181
181
Je to příběh o učiteli Augustu Purmovi, který učil ve škole v Chvalíně, kam chodila Božena Němcova. Byl to příkladný učitel. Nepoužíval rákosku. Vyučování bylo znamenité. Kromě hlavních předmětů se učili zeměpis, dějepis a zpěv. Hoši pracovali v zahradě a dívky v ručních pracech. Mnoho trpěl pro své vychovatelské zásady, byl však šťasten, protože miloval děti a své povolání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pan učitel. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (22)
Pohádka pro dospělé i pro děti. Takové laskavé vylepšení skutečnosti. Jinak BN nemám moc ráda, znovu jsem si knížku přečetla jen kvůli Čtenářské výzvě. Ale hodnotím 3 *, v té době asi bylo pohádek a takovýchto knih hodně třeba.
Jak psal uživatel Pavelpi níže, téma povídky je hodně aktuální.
Myslím, že chodit do školy, potkat se s opravdou učitelskou osobností, to je víc než vyhrát ve Sportce. Ta Božena prostě uměla.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pan učitel v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 302x |
| ve Čtenářské výzvě | 21x |
| v Doporučených | 9x |
| v Knihotéce | 67x |
| v Chystám se číst | 14x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 |  Povídky |
| 1988 | Velká kniha pohádek |
Škola hrou a láskou v 19. století. Moc pěkné. Žádná černá kniha ve třídě pro zápis zlobivců, pouze zlatá kniha pro zápis pochval. Žádná rákoska, ale společné zaujetí pro vzdělání, pohyb, zpěv, sestavování písmenek do slov. Přátelská atmosféra ve třídě. Zaujalo mě, že některé venkovské děti šly do první třídy s tím, že už umí číst. Sama vypravěčka popisuje, jak jí maminka přinesla v jejím věku 4 let domů předtištěná písmenka s komentářem, že když si prý už pamatuje písničky, může se naučit číst. Pak se holčičky ujal soused, o kterém se říkalo, že "umí víc než jen chleba jíst", a naučil děvčátko číst slova a i další věci: poznávat rostliny, počítat, zpívat apod. A to byla vesnice (a navíc holčička). Připomíná mi to, že Komenský v popisu vývoje dětí do šesti let také zmiňuje, že některé děti ve čtyřech, pěti letech už dokážou číst. Doba se zas tolik nemění. To, co pokládáme za výstřelek a možná i podivnost doby, bývalo vždycky.