Paní Bovaryová přehled
Gustave Flaubert
Nové ilustrované vydání světoznámého románu s obrazy věhlasného španělského malíře Emilia Grau Saly (1911 až 1975), doplněné podrobnou kritickou studií o románu a poprvé v češtině uveřejněným záznamem ze soudního procesu vedeného proti Gustavu Flaubertovi, při němž čelil žalobě za urážku „veřejné a náboženské morálky a mravnosti“, které se vydáním knihy dopustil. Román Paní Bovaryová (1857), zasazený do provinčního maloměsta v Normandii a vyprávějící příběh krásné Emmy, provdané za venkovského lékaře, která se nespokojenost v manželství pokouší kompenzovat únikem do světa snů a milostných dobrodružství, jež ji nakonec přivedou do záhuby, je českým čtenářům velmi dobře známý – u nás vyšel již zhruba třicetkrát (poprvé roku 1892) a dočkal se bezmála deseti překladů. Naše zpracování je ovšem v kontextu českých vydání ojedinělým počinem, a to hned z několika důvodů. Předně proto, že kromě textu samotného románu umožňuje českému čtenáři seznámit se s jedním z nejznámějších soudních procesů vedených proti spisovateli v dějinách literatury, a sice s žalobou proti Flaubertovi za urážku „veřejné a náboženské morálky a mravnosti“, jíž se měl uveřejním svého románu dopustit. Autor totiž podle slov císařského žalobce stvořil obscénní a bezbožné dílo, které nelze vnímat jinak než jako „chvalozpěv na cizoložství“. Flaubert se ovšem provinil nejen tím, že zavrženíhodné jednání protagonistky svého románu vylíčil „lascivními barvami“, nýbrž také – a možná především – tím, že počínání cizoložné ženy dostatečně jasně neodsoudil, nedistancoval se od něj a nepostavil proti němu žádný pozitivní příklad ctnosti. V románu totiž žádné skutečně kladné postavy, žádní hrdinové hodní obdivu a následování nejsou, všude vládne a vítězí měšťácká přízemnost, průměrnost a banálnost. Flaubertův „hřích“ pak spočíval primárně v tom, že se explicitně nepřihlásil k „posvátným“ hodnotám, které v podmínkách druhého císařství platily za nedotknutelné. Při četbě žalobcovy řeči, jakož i protiargumentů, jimiž se autorův obhájce pokusil nařčení z autorovy amorálnosti vyvrátit, se dnešní čtenář neubrání pocitu, že společnost se od doby procesu (1857) v některých ohledech vůbec nezměnila… Nařčení autora z amorálnosti či necitelnosti úzce souvisí s Flaubertovým chápáním literatury, k němuž se postupně dopracoval. Romanopisec vskutku své postavy nijak nehodnotí, nevnucuje čtenářům své názory. Jeho úkolem není vychovávat, natož pak soudit, nýbrž hledat a – daří-li se mu to – také nalézat nejvhodnější prostředky k tomu, aby vykreslil věrný obraz skutečnosti, aniž by se uchyloval k jakémukoli idealizování, moralizování či poučování. Řečeno slovy samotného Flauberta: „Umělec musí být ve svém díle jako Bůh ve svém stvoření: všudypřítomný, všemocný, ale neviditelný.“ O Flaubertově tvůrčí metodě, kterou při psaní Paní Bovaryové uplatnil a která znamenala významný předěl v dějinách (nejen) francouzské literatury, o jeho poetice neosobní pravdy a krásy, již vyznával, pojednává zevrubná analýza románu z pera jednoho z největších znalců Flaubertova díla Phillipa Dufoura, kterou se naše vydání uzavírá. Kniha je tak určena nejen čtenářům krásné literatury, ale i studentům a zájemcům z řad odborné veřejnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , Rybka PublishersOriginální název:
Madame Bovary, 1857
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Paní Bovaryová. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (302)


Je pôžitok čítať vynikajúci psychologicko-estetický román z pera majstra Flauberta, ktorý autor povýšil na umelecké dielo. Obsahom románu je buržoázna kritika okorenená čiernym humorom realisticky zhmotnených odvekých osobnostných typov. V priebehu deja dochádza k zhubným dopadom rozporu medzi ideálom a realitou u romanticky naivnej hlavnej postavy a speje do jej neodvratného, dramatického konca.


70 procent
Tak jsem se konečně dopracovala k tomu, že jsem poctivě přečetla celou paní Bovaryovou. Nebylo to tak krkolomné čtení u jakého jsme u některých děl klasické literatury zvyklí, což je velké plus. Zároven to nebylo pro mě tak uhrančivě čtivé a podmanivé jako jiné klasiky, ale čtení jsem si celkově užila a mám radost z toho, že si nejen můžu odškrtnout další klasiku, ale zároven z toho jak je vždy toto čtení obohacující a podnětné.
Paní Bovaryová je mi tématem bližší než jiné knihy. Jedná se o velmi tísnivý a smutný příběh ženy, jenž je nevyléčitelným snílkem, ženou která se příliš nehodí do role manželky ani matky a celou dobu hledá co by jí v životě mohlo naplnovat. Vždy když si myslí, že už to něco našla třeba skrz milence ukáže se, že to stejně není ono a takhle to pokračuje dál. Celkově je tedy nepříjemné číst o někom, komu je jakoby už osudem předurčeno být navěky prázdným. Až mi z toho leze husí kůže. Na druhou stranu Emma se také příliš nesnaží svůj život zlepšit, až na možný útěk s milencem se moc k ničemu nezmůže a vyloženě se rochní ve svých negativních pocitech což jí taky určitě nepomáhá, na druhou stranu to vypadá, že Emma skutečně může trpět určitou duševní poruchou, která může mít na její prožívání také velký vliv. Celkově je příběh Emmy smutný svou pravdivostí, tím jak krom ní doléhá vše špatné i na další nevinné jako je Berta nebo Charles.
Kniha je napsána stylem, který je více objektivní, než by se dalo vzhledem k takto emočnímu tématu očekávat. Autor si nelibuje v přílišném rozmazávání pocitů nebo zážitků, ani ke zklamání mnohých nezabíhá do žádných intimních detailů hrdinčina milostného života, i přesto, že by se to vyloženě nabízelo. Možná jsem už až moc naočkovaná moderní literaturou a toužím se víc do postavy vžít a prožívat její dobrodružství s větší intenzitou, tudíž tady mi trochu toho intimnějšího pohledu a detailů nevadilo, ale chápu, že autor měl svůj vlastní záměr. Například dával velký důraz i na jiné vedlejší postavy, finanční stránku, lékařství - díky tomu to celou knihu hezky obohatilo a udělalo to z ní více komplexní a živoucí dílo. Popsané tak, že člověk měl pocit, že skutečně splývá s tamní dobou.
Související novinky (4)
Sezona pomsty, Vyrytá znamení a další knižní novinky (47. týden)
17.11.2024
Gothikana, Divoká Aljaška a další knižní novinky (34. týden)
18.08.2024
Noc na Karlštejně, Skřítkové, Gigul a celkem 22 nově přidaných eknih zdarma
19.04.2024
Více souvisejících novinek je uloženo v archivu.
Citáty z knihy (5)
„Túži za láskou ako kapor na kuchynskom stole za vodou.“
„Mal vždy veľkú fantáziu, keď išlo o jeho záujmy.“
„Povinnosť, to znamená cítiť, čo je veľké, zbožňovať, čo je krásne, a nie prijímať všetky konvencie spoločnosti so všetkými hanebnosťami, ktoré nám vnucuje.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Paní Bovaryová v seznamech
v Právě čtených | 53x |
v Přečtených | 3 357x |
ve Čtenářské výzvě | 239x |
v Doporučených | 91x |
v Mé knihovně | 1 092x |
v Chystám se číst | 709x |
v Chci si koupit | 103x |
v dalších seznamech | 40x |
Štítky knihy
nevěra ženy 19. století zfilmováno Francie francouzská literatura manželství manipulace (psychologie) manželská krize rozhlasové zpracováníAutorovy další knížky
1973 | ![]() |
1959 | ![]() |
1920 | ![]() |
2004 | ![]() |
1929 | ![]() |
Taková sobeckost, ta ženská byla úplně mimo. Chudák holčička. Hodně dobře napsané.