Panoráma manýrismu přehled
Pavel Preiss
V obsáhlé uměleckohistorické publikaci se autor pokouší postihnout podstatu manýrismu, který představuje samostatnou etapu uměleckého vývoje mezi renesancí a barokem. Zabývá se výkladem pojmu manýrismus, jeho duchovní atmosférou, pojetím makrokosmu a mikrokosmu v umělecké teorii a praxi, vztahem k přírodě, otázkami formy a prostoru v architektonické tvorbě, sleduje řád a fantastičnost v ornamentice, popisuje sbírky vzácností a přírodnin. Výklad doplňují četné reprodukce typických ukázek uměleckých děl tohoto období..... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Panoráma manýrismu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Jedna z mála knih, u které je opravdu škoda, že nebyla vydána také v nějakém frekventovanějším jazyce než je čeština. Velmi závažná a výborně zpracovaná studie zkoumající fenomén manýrismu, a to především jeho kulturní pozadí a východiska
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Panoráma manýrismu v seznamech
v Přečtených | 12x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1981 | Boje s dvouhlavou saní |
1974 | Panoráma manýrismu |
2013 | Václav Vavřinec Reiner - Dílo, život a doba malíře českého baroka |
1986 | Italští umělci v Praze |
1989 | Ve znamení břevna a růží |
Kdo by neznal (a neměl rád) dvojfilm Císařův pekař/ Pekařův císař? Odehrává se ve vrcholné éře historického období, které se nazývá manýrismus, bylo to naposledy, co v Praze sídlil císařský dvůr, vládl tam trochu podivínský císař Rudolf II. Podivínský? Alespoň nám se to tak zdá a filmové kulisy jsou jeho zálibami ve sbírkách kuriozit, astrologii, alchymii, pěkně naplněny. A hvězdáři a alchymisté (a ne ledajací) tam opravdu působili!
Preissův foliant vám ukáže, jaká to byla doba, a potvrdí, že Fričův film vychází z reality, byť parodicky zkreslené. Jak vypadaly ve skutečnosti Rudolfovy proslulé sbírky? Proč Arciboldo zpodobnil svého krále jako „vznešeného netvora“ boha Vertumna s obličejem sestaveným z ovoce? Jak souvisela tehdejší věda s šílenstvím a fantastikou? Jaký byl svět a vesmír v antropometrickém pojetí? Proč věřili, že lze přeměnit matérii hornin a vyrobit v křivuli zlato? Proč najdeme na manýristických zahradách (např. Valdštejnská v Praze) tajemné grotty? Jaký byl umělec stvořitel, tvůrce, filozof, mág a vůdce? A kam zmizely rudolfínské sbírky? Pan profesor nám toho servíruje mnoho a pokud vás nezajímají až tak jeho vyčerpávající přehledy, zobejte to, co vás baví! 16. století stojí za to!
A ještě k osobě pana profesora: je mu 95 a nikdy si nezadal s komunistickým režimem, klobouk dolů! Bylo mi potěšením! :-)