Papírové panenky přehled
Emma Pullar
Pouliční umělec. Spisovatelka. Novinářka. Kdo bude další na řadě? Mike, Kerri a Bea sdílejí byt a také touhu po úspěšné kariéře, ale ani jednomu se moc nedaří. Když mim Mike uvidí na Trafalgarském náměstí svou novou konkurenci, začne se mu rozpadat svět. Kerri má zase co dělat, aby si udržela práci novinářky. Když už opravdu hrozí, že dostane výpověď, najde mrtvolu – třetí oběť Vraha s papírovými panenkami – a rázem získá sólokapra. A Bea, která se pokouší dostat zpět na spisovatelské výsluní, hledá v sérii vražd inspiraci. Najde však mnohem víc, než by si sama přála. Tři spolubydlící s hrůzou zjišťují, že každý z nich je s vrahem nějak spojen, a začnou se obracet proti sobě. Spojují je už jen znepokojivé otázky. Kdo je další na řadě? Proč vrah maluje svým obětem rty a tváře krví? A k čemu jsou papírové panenky, které zanechává u všech zabitých? Vrah s papírovými panenkami se dál plíží ulicemi Londýna, do kterých se vkrádá strach.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Papírové panenky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (22)


Vzhledem k tomu, že mám docela dost detektivek načtených, někde v půlce knihy jsem už tušila, jak to asi dopadne a to je z mého pohledu škoda. Přesto jsem dočetla a hodnotím jako "odpočinkové" čtení, jestli se to dá o detektivním žánru říct. Příliš nenadchne, ale ani neurazí.
Související novinky (1)
Knižní novinky (15. týden)
05.04.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Papírové panenky v seznamech
v Přečtených | 84x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 8x |
v Mé knihovně | 102x |
v Chystám se číst | 59x |
v dalších seznamech | 3x |
Tento žánr mám moc ráda, ale tahle kniha byla velkým zklamáním. Vůbec se mi nelíbil styl vyprávění. Příběh byl chvílema nechutný, ale zároveň neskrýval moc napětí. Já navíc čtu vždy knihu od začátku do konce. Po přečtení věnování jsem už tedy měla nejasný obrys toho, co se v knize objeví. Od půlky už jsem si byla téměř jistá, jaké bude rozuzlení. A ono přesně takové bylo. Jednoduchý styl vyprávění mi navíc spíš připomínal nějakou školní práci, nežli poutavý knižní příběh. Prostě tady mi nesedlo asi nic. Možná jsem příliš kritická, protože mám v tomhle žánru načteno opravdu hodně, ale nedá se nic dělat. Pokud autorka vydá i něco dalšího, tak se tomu raději vyhnu.