Pas do Hollywoodu přehled
Michel Ciment
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347152/bmid_pas-do-hollywoodu-DQJ-347152.jpg
4
5
5
John Huston, Billy Wilder, Joseph Mankiewicz, Roman Polanski, Miloš Forman a Wim Wenders v rozhovorech. Pas do Hollywoodu přináší obraz šestice režisérů, kteří stoprocentně komerčně uspěli a zároveň se stali ikonami filmového umění. Jde o strhující příběhy mužů, kteří svou prací usilují o formu nesmrtelnosti navzdory všemu. Filmy, o nichž se tu mluví, zůstaly živé dodnes. Kniha je skutečnou lahůdkou pro milovníky filmu a dočkala se mnoha vydání.... celý text
Literatura naučná Umění
Vydáno: 2016 , Limonádový JoeOriginální název:
Passeport pour Hollywood, 1987
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pas do Hollywoodu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pas do Hollywoodu v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 5x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 2x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 1x |
Pas do Hollywoodu
Z několika důvodů velmi hodnotná kniha rozhovorů, kterou bych filmovým teoretikům i praktikům doporučil spíše než obsáhlejší, ale mechanicky pojaté Lekce filmu:
1) Ciment je na respondenty výborně připraven (Formana například překvapí dotazem na jeden jeho studentský scénář) a neklade jim banální otázky (naopak se nebojí jít hloub, aniž by se ovšem pouštěl do pseudofilozofických úvah, jak mají jiní francouzští kritici ve zvyku).
2) Většina režisérů jsou rození vypravěči (zejména Billy Wilder se každou odpověď snaží proměnit ve vtipnou příhodu).
3) O Mankiewiczovi, jehož povídání pro mne díky podrobnému popisu procesů s domnělými komunisty v Hollywoodu bylo z celé knihy nejpřínosnější, dosud mnoho textů nevyšlo (natož v češtině).
4) Úroveň českého překladu je na občasný překlep velice slušná, zvlášť ve srovnání s knihami o filmu, které v poslední době vydává Omega.
5) Výběr zpovídaných nepůsobí nahodile, všichni z nich byli/jsou v Hollywoodu víceméně outsidery, nikdy nepatřili ke konformním studiovým filmařům.
Výtku bych měl k nepoměru v rozsahu jednotlivých kapitol (Forman vzhledem k uzpůsobení vydání českému čtenáři poněkud "překypuje", závěrečný Wenders je naopak tak trochu do počtu), s čímž souvisí také lítost nad tím, že blíže k současnosti nebyly kromě rozhovorů s Formanem dotaženy také ty zbývající dva, u nichž to bylo možné (Polanski, Wenders).