Pasťák přehled
Karel Misař
Hrdina, vychovatel v domově pro narušenou mládež, je svou základní situací v podobném postavení, jako jeho svěřenci. Jednotlivé epizody poskytují autorovi záminku k úvahám nad problémy mladých lidí, kteří se dostali do konfliktu se zákonem, a k zasvěcenému popisu poměrů v těchto typech nápravných zařízení.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pasťák. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Příběh o dětech, které končí v takovém zařízení je vždycky smutný a zároveň klade otázku, kdo byl a kdo je zodpovědný za nastalou situaci. Zcela jistě rodiče, kteří se dostatečně svým dětem nevěnují a mají jiné priority v podobě alkoholu, hledání jiných partnerů a podobně. Většina dětí se nedokáže s takovou situací vyrovnat. Ve škole se nudí a daleko víc zážitků jim nabízí pomyslná volnost. Stávají se členy part, kde nacházejí uznání, které se jim nedostává a v tom okamžiku už mají nakročeno do pasťáku. Tam se často naučí, od svých starších a zkušenějších kamarádů to, co ještě neuměli. Takže děti páchají trestnou činnost a pro společnost ve které žijí, se stávají přítěží.Po přečtení Misařovy knihy jsem přemýšlela právě o tom, co dovedlo nezletilé děti do takového zařízení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pasťák v seznamech
| v Přečtených | 83x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 6x |
| v Knihotéce | 39x |
| v Chystám se číst | 20x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 1969 |  Pasťák |
| 1977 |  Periférie |
| 1986 | Plavba na stéble trávy |
| 1964 | U nás je klid |
| 1987 | Smutek a naděje románu |
Jak už název napovídá, autor nás zavede do pasťáku, kde se nedobrovolně zavírají mladiství za různé delikty a zároveň jsou tu nedobrovolně umístěni vychovatelé. Autor se snaží přijít na to, co vede mladé ke zločinu a proč se chovají tak, jak se chovají.
Mám ráda knihy s podobnými tématy, a i když je kniha z roku 1969, je napsaná nadčasově. Spousta situací je stále aktuálních a ani mi nepřišlo že je už více jak padesát let stará.
Autorův styl je zvláštní, chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala, valí se na vás proud slov, nevíte, kdo je kdo, ale po pár stránkách si vše sedlo, začetla jsem se a kniha na mě přenesla smutek a beznaděj.
Pohled na pasťák tu není vylíčen ani negativně ani lítostivě, ale tak nějak lidsky a chápavě. Jsou tu fakta i pocity a celkově to prostě sedí a pro mě to bylo zajímavé i emoční čtení.