Patagonský expres přehled
Luis Sepúlveda
Patagonský expres nás odváží do míst, kde žijí občas bizarní, ale čistí lidé, pro něž je dobrodružství přirozenou součástí života. Mezi nimi se seznamujeme se starým mořeplavcem, který v chilských fjordech věčně hledá chimérickou loď, gauči, kteří pořádají mistrovství Patagonie v tlučení hubou, anglickým cestovatelem, jehož knížky znají i čeští čtenáři, slovinským exulantem, který objevil ozónovou díru, i spisovatelem samotným, který miluje konec světa. Patagonský expres je reportáž z cesty nikam a přece po celém světě, cesty v několika epizodách a přece na celý život, cesty za splněním jednoho velikého slibu…... celý text
Literatura světová Romány Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2004 , Julius ZirkusOriginální název:
Patagonia Express, 1995
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Patagonský expres. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
ale jo, docela mě to bavilo. doslov překladatele mě i přesto nechal v iluzi, že bylo všechno pravdivé.
autor v místní hospodě sloupal pipeňo, musím vyzkoušet.
a hláška pilota Palaciose, která se mi moc líbila a dovolím si ji občas použít:
"Nebe je nahoře a zem zase dole. Všechno ostatní jsou voloviny."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Patagonský expres v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 23x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 2x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
místopisy cestopisné příběhy cestopisy Patagonie Chile chilská literatura hispanoamerická literaturaAutorovy další knížky
2000 | Stařec, který četl milostné romány |
2006 | O rackovi a kočce, která ho naučila létat |
2001 | Deník sentimentálního zabijáka / Yacaré |
2004 | Patagonský expres |
2011 | Stín někdejšího času |
Netradiční, dalo by se říct vzpomínkový cestopis bez daného itineráře, v němž nám autor předkládá velmi čtivým způsobem zpracované poznámky z různých svých cest, přičemž tím hlavním není ani tak popisovat místa, kde se nacházel, jako spíš popisy přátelství, která se zrodila na mnohdy bohem zapomenutých místech. Sepúlveda píše vážně i humorně, ale i to, co je vážné, podává s lehkým, někdy trochu ironickým nadhledem.