Patnáctiletý kapitán přehled
Jules Verne

Příběh patnáctiletého plavčíka americké velrybářské lodi Poutník Dicka Sanda o jeho strastiplné pouti nejdříve na lodi a posléze Afrikou je znám z mnoha vydání a adaptací. Vedle poučení z entomologie, námořnictví a přírodopisu Afriky poukazuje román na hrůzy obchodu s otroky v druhé polovině 19. století a vyzdvihuje statečnost a odvahu mladých lidí. Edice Podivuhodné cesty, svazek 3. ... celý text
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1968 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Un capitaine de quinze ans, 1878
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Patnáctiletý kapitán. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (102)


Pan Verne uměl dobře psát, jeho knihy jsem v dobách svého dospívání doslova hltala. A tak jsem si tuto knihu vybrala do letošní Čtenářské výzvy, abych se ponořila do dobrodružného a částečně i napínavého příběhu patnáctiletého kapitána Dicka Sanda. A na závěr bych chtěla už jen vyjádřit naději, že až moje vnučky dorostou do vhodného věku, také si ke knize najdou cestu.


Jedna z mojich najmilších Verneoviek, ktorú som prečítala aspoň dvakrát a na zlome detstva som ju ozaj zbožňovala. Za doporučenie vďačím mamke, fakt nesklamalo v období, kedy ma bavil Tarzan a Traja pátrači, ale vyrastala som z nich. Dobrodružstvo na plné pecky!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Patnáctiletý kapitán v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 1 420x |
ve Čtenářské výzvě | 47x |
v Doporučených | 74x |
v Mé knihovně | 671x |
v Chystám se číst | 97x |
v Chci si koupit | 22x |
v dalších seznamech | 7x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
přátelství, kamarádství Afrika mořeplavba lodě otroctví napětí dospívání dobrodružství otroci odvaha krutost světová literaturaAutorovy další knížky
1937 | ![]() |
1965 | ![]() |
1985 | ![]() |
1963 | ![]() |
1963 | ![]() |
Tuto verneovku jsem četl v dětství mnohokrát, ale jen z toho důvodu, že to byla jedna ze dvou, kterou jsem vlastnil. Ach jak jsem toužil radši vlastnit Robura dobyvatele, Pána světa, Ocelové město, zkrátka Verneovy echt fantazijní kousky. Tato kniha, byť velmi dobrodružná, přesto drasticky realistická, asi pro děti příliš vhodná není. Ne že bych z toho měl nějaká traumata, přece jenom děti si spoustu věcí nepřipustí. Zato jsem ji teď četl v dospělosti znovu a připustil jsem si je až moc, až se na mě lidi v MHD soucitně dívali, proč brečím jak želva. A i po těch desetiletích se mi slovo od slova vybavily určité pasáže ("Zatraceně" vzkřikl H. a padl mrtev k zemi, nebo: Ať se nebesa protrhnou na ty idioty). A zasazení děje do realistického rámce se projevilo kladně i na mém vztahu k hlavním hrdinům a padouchům příběhu. Zatímco u echt fantazijních Verneových románů mi kladné i záporné postavy přijdou odtažité, abstraktní, často mi jsou jejich osudy úplně fuk, zde to bylo naopak.