Patnáctiletý kapitán přehled

19.12.2024

(SPOILER) Návrat k Patnáctiletému kapitánovi po mnoha letech nedopadl vůbec špatně. Typická dobrodružná verneovka v tom nejlepší slova smyslu, která začíná na moři a končí v africkém vnitrozemí. Celkem mě překvapila brutalita některých scén (řezání rukou, hromadné vraždění, podřezávání, uhoření apod.) a pobavila postava ztřeštěného entomologa Bededikta. Trochu neuspokojivý je jen uspěchaný závěr. Za pozornost stojí i silný apel proti otroctví a rasismu, zejména když si vzpomenu na silně rasistickou karikaturu žida Izáka Hakhabuta v románu na Kometě, který vznikl nedlouho před Patnáctiletým kapitánem. Nicméně ani tentokrát to není zcela bez poskvrnky. Srovnání vzdělaných a dobře vychovaných amerických černochů s divošskými africkými domorodci, kteří se oddávají kanibalismu, a ti nejhorší dokonce žijí v norách a ven vylézají jen v noci, naznačuje, že bez zásahu a péče bílého muže se černoch slušným, morálním a civilizovaným člověkem nikdy stát nemůže. Na druhou stranu si samozřejmě uvědomuju, že je to kniha stará sto padesát let, a tehdy stanovisko zastávané Vernem dost možná působilo silně progresivně. Trochu se však obávám, že by se dnes našlo stále dost lidí, kteří by s jeho půldruhého století starým pohledem souzněli. (Viz třeba knihu Afrika přece není stát).