Pavoučí dům přehled
Paul Bowles
Když začnete číst tuto knihu, může se vám stát, že ji na chvíli odložíte. Nemusí vás hned na první pohled zaujmout. Vzdálené prostředí Maroka zápasícího o samostatnost v 60. letech tohoto století, spousta arabských a francouzkých slov a rčení charakterizujících obě strany velkého zápasu vás mohou zpočátku i zdržovat. A přece nazval americký kritik G. Vidal autora zakladatelem amerického psychologického románu a Ch. Bukowski považuje knihu, kterou máte před sebou, za nejlepší autorovo dílo. Vydržíte-li u něj, uvidíte, že se vám to vyplatilo. Poznáte nejen kus současných dějin exotické země v severní Africe, ale i sondu do psychologie člověka, ať žije kdekoliv. Protože všichni jsme především lidmi, ať už žijeme na kterémkoliv poledníku či rovnoběžce. A přece jenom je v nás tolik odlišného. A právě toto podivuhodné prolínání obecně lidského a specificky marockého, islámu, křesťanství a občas i židovství v každodenní praxi patří k nesporným přednostem knihy. Kolik je v každém z nás z Amra, Stenhama, Mosse i Lee i všech dalších postav a postaviček, může být někdy až znepokojivé, a přece je dobře to vědět. Pavoučí dům není kniha nijak oddychová, není však ani suchým filozofováním. Doufám, že až ji přečtete, dáte mi za pravdu. Anotaci sepsal Dominik Lukeš... celý text
Literatura světová Romány Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1994 , Volvox GlobatorOriginální název:
The Spider´s House, 1955
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pavoučí dům. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Kniha mi nepadla do noty, vnímala jsem ji jako vážnou symfonii, nelogickou, nesrozumitelnou, těžkou, která vyvolává pocit beznaděje a ničím mne neobohatila. Po 150 stranách nudy a zoufalství se hrdinové konečně setkávají na náboženské slavnosti, avšak o jejím pravém obsahu, smyslu a konci (obětování ovcí) autor mlčí.
Celý děj/neděj probíhá převážně jen v myslích hrdinů vláčených událostmi (místní chlapec Amr, který stále od něčeho nebo někoho utíká) nebo je netečně pozorujícími (autobiografický spisovatel Stenham, namyšlený cynický cizinec). Pominu, že je zahlcena arabskými výrazy, na to jsem si sepsala slovníček, abych stále nemusela listovat zpátky. Ale vůbec jsem nepobrala, proč jednou hrdinové vybuchují vztekem a vzájemným násilím, ale pak náhle jim autor vkládá do úst poučná moudra, která by u nich nikdo nečekal.
Bylo to o ničem, jen jsem si odškrtla splněný bod čtenářské výzvy jako při povinném výchovném koncertu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pavoučí dům v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 27x |
v Chystám se číst | 27x |
v Chci si koupit | 7x |
Štítky knihy
náboženství islám muslimové násilí Maroko chudoba, bída boj o nezávislost severní Afrika povstání kolonialismus
Tato kniha bylopro mne neočekávanou sondou a tak jsem se jako na palubě voyageru dostal do hloubi arabského světa. Jako takovou bych jí pochválil, atmosféru jsem si náležitě užíval.
Ale! Díky spoustě jak francouzských, tak arabských slov (sousloví často ponechána nevysvětlena) a místům, kdy se (snad vlivem špatného překladatele/korektury) opakovala několikrát po sobě několikrát stejná několikrát slova bylo pro mne čtení složitější. K výčtu bych ještě připočetl několik pasáží, které pro mne byly nepochopitelné, až surrealisticke - postavy se naráz dostávaly do situací,á však netušil jakto.
Kniha zajisté není jednohubka, jeden u ní přemýšlí i nad myšlenkama, které budou platné asi navždy - dualita světa, světy víry, nepochopení i oddání se bohu atd.
Příběh je krásný, díky spisu jsem se stal dobrodruhem, aniž bych opustil domovský přístav. Nakonec ještě dodat, že prozářil toliko mlhou a vánicí stižené dny.
Krásná kniha.