Pěna dní přehled
Boris Vian
Román Pěna dní napsal Boris Vian v roce 1946, tedy ve svých šestadvaceti letech, a snad právě proto jej lze považovat za dílo do značné míry hraniční: nepostrádá rozkošnou naivitu bezstarostného a nespoutaného mládí, pro niž se kniha stala "povinnou" četbou revoltující generace šedesátých let, současně se však její krásná iluze o všemohoucí lásce a touze láme v pohledu autora "dospělého", poučeného životní skepsí. Podle spisovatelova vyznání "jsou tu pouze dvě věci: láska na všechny způsoby k hezkým dívkám a hudba z New Orleansu nebo od Duke Ellingtona. Všechno ostatní by mělo zmizet, protože všechno ostatní je ošklivé…" Jenomže právě to ošklivé se v příběhu mladíka Colina, muže, který má buď dobrou náladu, anebo spí, přihlásí ke slovu se zdrcující razancí, když jeho krásná milenka Chloé smrtelně onemocní… Navzdory skličujícímu vyznění obsahuje Vianův román řadu vtipných peripetií, je kořeněný autorovou fantazií a odlehčený svérázným humorem od lehké ironie až po sžíravý sarkasmus; nadto vyniká zcela bravurní jazykovou originalitou. To jsou ostatně také důvody, proč o Pěně dní francouzský spisovatel Raymond Queneau prohlásil, že je to nejpůsobivější román o lásce, který byl kdy napsán.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
L'Écume des jours , 1947
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pěna dní. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (206)
I když to nakonec vlastně bylo dost smutné čtení, uchvátil mě ten styl, mladický náhled na svět, práci, peníze a stát. Díky krásnému jazyku je to radost číst.
Snový svět, s bizarními scénami. Krásný popis svatby, kdy se ve dvou větách odbyde, že se tam zrovna někdo zabil.... Jen tak mimochodem, o něco později někdo ukopne hlavu bruslema... Ze začátku je příběh "normální" a celé to graduje a posouvá se to tímto šíleným směrem. Mně to sedlo, i když jsem to úplně kompletně nepobral
Související novinky (1)
Knihy, které mají méně než 200 stran
05.01.2016
Citáty z knihy (1)
„Čekání je předehra v mollové tónině.“
Kniha Pěna dní v seznamech
v Právě čtených | 26x |
v Přečtených | 1 976x |
ve Čtenářské výzvě | 171x |
v Doporučených | 166x |
v Knihotéce | 399x |
v Chystám se číst | 766x |
v Chci si koupit | 125x |
v dalších seznamech | 18x |
Štítky knihy
láska zfilmováno surrealismus francouzská literatura smrtelné choroby rozhlasové zpracování absurdno
Autorovy další knížky
1994 | Pěna dní |
2005 | Naplivu na vaše hroby |
2009 | Srdcerváč |
1994 | Podzim v Pekingu |
2000 | Červená tráva |
Nejúchvatnější knížka jakou jsem snad četla. Od začátku mi přišla neuvěřitelně čtivá a v jejím čtení se mi ani nechtělo přestávat. Do autorovi fantazie jsem se zcela zamilovala. To, co vytvořil v této knize (a jak nádherně to popsal) je neuvěřitelné a moc, moc mě to bavilo. Samozřejmě jsem ne všechno hned pobrala... Ale to si nechám i na další čtení... obzvlášť, když po jejím dočtení jsem dostala chuť ji znovu celou přečíst... a asi to i udělám.
Samotný závěr, ve který to vygradovalo, mě doslova zničil. Velmi nešťastné a smutné...
----------------
Jsem ráda, že jsem se k této knize konečně dopracovala, protože na mém seznamu četby už figuruje hrozně moc dlouho (snad od té doby, kdy nám ji doporučila učitelka na střední).
Takže: rozhodně to není naposledy, co jsem tohle dílo četla a rozhodně to není poslední knížka od Borise Viana, co čtu.
P.S. Za sebe mohu všemi deseti doporučit nejen knížku, ale i film, který je krásně zpracovaný.