Pěna dní přehled
Boris Vian
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1172/bmid_pena-dni-pv3-1172.jpg
4
1389
1389
Román Pěna dní napsal Boris Vian v roce 1946, tedy ve svých šestadvaceti letech, a snad právě proto jej lze považovat za dílo do značné míry hraniční: nepostrádá rozkošnou naivitu bezstarostného a nespoutaného mládí, pro niž se kniha stala "povinnou" četbou revoltující generace šedesátých let, současně se však její krásná iluze o všemohoucí lásce a touze láme v pohledu autora "dospělého", poučeného životní skepsí. Podle spisovatelova vyznání "jsou tu pouze dvě věci: láska na všechny způsoby k hezkým dívkám a hudba z New Orleansu nebo od Duke Ellingtona. Všechno ostatní by mělo zmizet, protože všechno ostatní je ošklivé…" Jenomže právě to ošklivé se v příběhu mladíka Colina, muže, který má buď dobrou náladu, anebo spí, přihlásí ke slovu se zdrcující razancí, když jeho krásná milenka Chloé smrtelně onemocní… Navzdory skličujícímu vyznění obsahuje Vianův román řadu vtipných peripetií, je kořeněný autorovou fantazií a odlehčený svérázným humorem od lehké ironie až po sžíravý sarkasmus; nadto vyniká zcela bravurní jazykovou originalitou. To jsou ostatně také důvody, proč o Pěně dní francouzský spisovatel Raymond Queneau prohlásil, že je to nejpůsobivější román o lásce, který byl kdy napsán.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2005 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
L'Écume des jours, 1947
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pěna dní. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (209)
Milostný příběh Colina a Chloe je dle mého názoru jedním z nejkrásnějších, ale i nejoriginálnějších v světové literatuře 20. století.
Co v něm vyzvednout?
Originální jazyk, jemný i drsnější humor satiricko-existencionální šlehy plné sarkasmu i poezie, realita protkávaná surreálnem...
Svého času jsem použil citaci z románu na svatební přání ku sňatku jedné mé kamarádce.
Knihu doporučuji ke čtení zamilovaným, ale i lidem nesmělým, toužícím po lásce či přátelství.
Mohli bychom stroze popsat děj. Colin se zamiluje do Chloe, Chick se zamiluje do Alise, Niolas je vynikající kuchař a řidič a asi miluje Isis. Nic moc originálního, což? Skutečnosti je však úplně jiná. Autor si hraje s jazykem a myslím, že cokoliv se v příběhu děje, je symbolika, mystifikace, dvojznačnost. Příběh mě bavil a nutil číst dál a dál, abych mohla objevovat další autorovy skopičiny. Prošoupané boty stačí nastříkat koncentrovaným hnojivem a ony dorostou. Nebo z ledové plochy (kluziště) se ozýval oválný hluk. Nebo světlo, které prchlo z místnosti, případně vám myška přinesla střípek světla na dlaždičce. Nádherná hra! Samozřejmě nastali i smutné chvíle. Třeba leknín na plíci. Není potřeba dlouho přemýšlet, abychom pochopili, že jde nejspíš o tuberkulózu. V dnešním světě o rakovinu. Každý čtenář zde dozajista najde něco jiného, co odpovídá jeho naturelu. A to jen při prvním čtení. Na druhý pokus se jistě najdou další poklady, ale i smutnosti. Dostalo se mi do ruky vydání z roku 1967 od Odeonu a to obsahuje nedostižné ilustrace. Ilustrace, které se rozkládají a skládají. Nečekaný vizuální zážitek k nečekanému jazykovému zážitku.
Související novinky (1)
Knihy, které mají méně než 200 stran
05.01.2016
Citáty z knihy (1)
„Čekání je předehra v mollové tónině.“
Kniha Pěna dní v seznamech
| v Právě čtených | 25x |
| v Přečtených | 2 020x |
| ve Čtenářské výzvě | 171x |
| v Doporučených | 174x |
| v Knihotéce | 409x |
| v Chystám se číst | 791x |
| v Chci si koupit | 126x |
| v dalších seznamech | 19x |
Štítky knihy
láska zfilmováno surrealismus francouzská literatura smrtelné choroby existencialismus rozhlasové zpracování absurdnoAutorovy další knížky
| 1994 |  Pěna dní |
| 2005 |  Naplivu na vaše hroby |
| 2009 | Srdcerváč |
| 1994 | Podzim v Pekingu |
| 2000 | Červená tráva |
Pěna dní - fantaskní, bláznivá a smutná.
Pěnu dní jsem měla na svém čtecím seznamu už dlouho a díky výzvě #klasikomilove a aktuálním francouzském kole, jsem se k ní konečně dostala.
Moc jsem nevěděla, co mám čekat, a to, co jsem dostala, jsem rozhodně nečekala. A to myslím v tom pozitivním slova smyslu.
Je to přesně ta knížka, kterou je potřeba přečíst, protože je to nepřenositelný zážitek.
Zpočátku jsem si říkala - nic moc - ale postupně se čím dál víc vybarvovala autorova bezbřehá fantazie, vznikaly nejrůznější absurdní situace a bavila mě i autorova ironie.
Ve zkratce k ději: mladík Colin, který je dobře zajištěn, se zamiluje do Chloé, vezmou se, ale pohádka rychle končí, protože Chloé v jedné plíci roste "leknín". Chloé postupně chřadne a Colin dělá vše pro její uzdravení.
Colin má kamaráda Chicka, který je naprostý blázen do díla "Jean-Sol Partra" a věnuje mu veškerý svůj čas i peníze, na úkor své přítelkyně Alise.
Důležitou postavou je i Colinův kuchař Nicholas (Alisin strýc) a taky myška, žijící v Colinově bytě.
Určitě bych se ráda podívala na film, pouštěla jsem si aspoň ukázky a podle nich je ztvárnění na plátně hodně zajímavé!
"Uprostřed okna se utvořil jakýsi řapík, rozrostlý na obě strany, který bránil přístupu slunci. Strop se znatelně snížil a plošinka s lůžkem Colina a Chloé už nebyla daleko od země.
Čím to všechno může být? dumala Alise.
Nevím...řekla Chloé. Podívej, tady je trochu světla.
To přišla myška s černými vousy a nesla kousíček jedné dlaždičky z chodby u kuchyně, který silně zářil.
Když je tu příliš tma, přinese mi vždycky trochu světla."