Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti přehled

Ivan FUKSA, Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti, Praha 2016, 320 stran, ISBN 978-80-7036-501-4.
Tématem pevnosti Terezín se Ivan Fuksa věnoval již ve svých absolventských pracích při studiu na FF UJEP. Do podvědomí většiny z nás se novověká pevnost nedaleko Litoměřic zapsala smutnou úlohou věznice pražského gestapa. Také je známá jako místo smrti G. Principa, atentátníka na dědice Rakousko-uherského trůnu. K tomuto období vzniklo a vzniká již mnoho prací studentských, absolventských ale i vědeckých. K pevnosti jako takové bychom však odborné literatury nalezli daleko méně. Za všechny jmenujme díla Andreje Romaňáka.
Kniha je, jak i název napovídá, zaměřena na období od 18., ale zejména na 19. století. Věnuje se stavebnímu vývoji, modernizaci fortifikací až po zánik vlastní pevnosti jako takové. Všímá si také soustavy předsunutých fortů a pevnůstek v okolí blízkém i vzdáleném. Což je pro pochopení novověké pevnosti zásadní.
Všechny zmiňované stavební prvky jsou detailně popsány a doplněny kvalitním obrazovým doprovodem. Tím se dostávám k přednosti publikace. Kromě prvotřídních kopií archivního materiálu skládajícího se zvláště z map či stavebních plánů, se majitel knihy dočká precizně zpracovaných 3D modelů jednotlivých bastionů, ravelinů, celkových pohledů a celé dlouhé řady dalších a dalších pevnostních prvků. Pro laika je vhodné doplnění některých vizualizací popisky se šipkami. Obrazový doprovod tedy řadím mezi naprosté přednosti publikace.
V opozici těmto přednostem stojí textová část. Vzhledem k tomu, že se jedná o publikaci vyplňující značnou mezeru v české pevnostní bibliografii, měla by být vyvážena hladina odbornosti s populárně-naučným stylem psaní. Z mého pohledu se tuto "tenkou červenou linii" nepodařilo dodržet. Jedná se o odstavce zhutněné odbornými pojmy, názvoslovím, termíny, které prostému laikovi, jenž si knihu za velmi příjemných 360,- kč zakoupí (např. protože se jedná o jemu drahé město), nic neříkají a od čtení jej odradí. Příliš nepomůže ani špatný slovosled, opakování stejných slov v jedné větě a tzv. plevelových slov. Pokud pomineme sic terminologicky zvládnutý, leč těžko stravitelný text, dostaneme se k použité literatuře.
Odbornou publikaci tvoří zvolené zdroje informací. Materiál získávaný z nejrůznějších i zahraničních archivů je jistě hodnotným soupisem a těžko proti této bohaté zásobě původních dokumentů cokoliv namítnout. Jinak již tomu je s literaturou a starými tisky. Třísestranná odborná publikace vydaná pod hlavičkou Národního muzea nese seznam literatury, který rozsahem odpovídá mírně nadprůměrné bakalářské práci. Nejde pochopitelně o to, uvést co nejvíce literatury a doufat, že "to zabere". Přesto, tématicky dílo pracuje s nadnárodními tématy (napoleonské války, prusko-rakouské války ...) a tudíž bych očekával alespoň souhrnné zahraniční publikace k problematikám. Tak například děje napoleonských válek jsou čerpány takřka výhradně z prací Uhlířových, což v zásadě není špatná volba. Jistě ale existují knihy rakouské, německé či francouzské provenience. Ty by v užité literatuře jistě vynikly a umožnili širší pohled na jednotlivé celoevropské konflikty procházející územím zemí Koruny české.
Jako druhý a možná hrubší nedostatek považuji literaturu k dějinám opevnění. Autor cituje v podstatě bardy fortifikační problematiky (Romaňák, Duffy, Kupka...). Proč však autor nepoužil poměrně rozsáhlou bibliografii k Vaubanovu dílu? Jen francouzská mutace Wikipedie uvádí minimálně 15 knih věnovaných životu a dílu Sébastiena Vaubana (10 jich pak uvádí anglická verze, osobně doporučuji Jean-Denis G. G. Lepage Vauban and the french military under Louis XIV). Pokud Terezín vznikl podle vzoru tzv. třetího systému - resp. podle školy z něho vzniklé, jistě je důležité tuto problematiku rozpracovat. Autor použil i jeden Vaubanův spis k fortifikacím, proč ne více?
S literaturou souvisí i její citace. Ty se díky nepoužívání zkrácených verzí stávají občas nepřehlednými.
Jak bych dílo shrnul? Rozhodně se nejedná - ač by se to snad mohlo podle mých slov zdát, o nepovedené dílo. Naopak, kniha je perfektním souborem obrazových dokumentů. 3D modely, fotografie současného stavu i kopie originálních plánů - to je přesně ono, co bylo a je zcela potřeba a je primární při prezentaci pevnosti celozemského i celostátního (myšleno Rakousko-Uhersko) významu. Nicméně i přes takto bohatý doprovod není kniha po textové a informační stránce přínosná pro běžného čtenáře, pro nějž je původně určena. A to zkrátka proto, že stěžejní text působí spíše jako zpráva ze stavebně-historického průzkumu, než vědecká studie pro širokou veřejnost.
Kniha se mi líbí a jsem rád, že je součástí mé knihovny.