Pijan přehled
Hans Fallada (p)
Psychologický román z prostředí protialkoholické léčebny je inspirován vlastní autorovou životní zkušeností. Hlavní postavou knihy je maloměšťácký obchodník Ervín Sommer, člověk slabého charakteru a slabé vůle, který v neuspokojivém osobním životě hledá zapomnění v alkoholu. Zpočátku pije tajně, později se mění v bezostyšného alkoholika, který se se svou slabostí vydává do rukou vyděračů a nechává se téměř svést ke zločinu. Pak už hrdinovi zbývá jen vězení, fyzické i duševní utrpení ve vězeňské léčebně. Vůle vzchopit se k novému životu je příliš slabá a hrdina podléhá své depresi.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pijan. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (43)
Zpočátku velmi živá a zábavná kniha plná zvratů a Sommerových eskapád, zhruba v polovině však zcela změní směr a je trochu hluchou přehlídkou pobytu v léčebně. Nicméně velmi zajímavě napsaná.
Spořádaný člověk, který propadne alkoholu v této knize téměř hned. Někdo pije celý život a dokáže to ustát, někdo je alkoholik po pár skleničkách a zničí si život. Nezřízené pití téměř jistě skončí špatně, tento pán nebyl výjimkou. Postupně přišel o vše. Na konci knihy i po dlouhé abstinenci v ústavu je jediným přáním tohoto muže se ještě alespoň jednou napít a zažít ten slastný pocit alkoholového opojení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pijan v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 207x |
| ve Čtenářské výzvě | 34x |
| v Doporučených | 10x |
| v Knihotéce | 88x |
| v Chystám se číst | 54x |
| v Chci si koupit | 4x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 2012 |  Každý umírá sám |
| 2011 | Pijan |
| 1934 | Ubohý pan Kufalt |
| 1958 | Vlk mezi vlky I. |
| 1973 |  Občánku, a co teď? |
Trošku jsem sázel na to, že se nějakejm vypitózním eskapádám pořádně zasměju, ale pozor! Byl to omyl jako játra v převleku za paletu cementu. Bylo to k smíchu? Nebylo. Bylo to smutný? Svým způsobem jo. Bylo to strašidelný? Ne, bylo to zatraceně děsivý.
Pan velkoobchodník si jednou čuchne ke špuntu, a jak si k němu čuchne tajně a zjistí, že je to celkem fajn, už jede na sáních do úplně jinýho života. Do života, kde játra musej makat přesčas takovým způsobem, že vypadaj jako strojovna Titaniku těsně před tím, než si do ní najde cestu oceán.
Takovej nenápadnej člověk jako je Ervín Léto. Nenápadnej, slušnej a najednou vymění koňak za cisternu režný a myslí si, že ta co mu jí nosí po flaškách na něj zabírá. Jenže ta do sebe zasouvá tak leda bankovky a dlužní úpisy a Ervín staví stany na poklopci akorát při pohledu na režnou.
První půlka je plná blbostí, úskoků, slibů, útěků, který jsou úplně pitomý, protože je smontovala dohromady vypitá hlava a uzavírá se cestou do kriminálu a léčebny. Kámo, v tý době co to psal se nechceš dostat ani do pakárny, ani do léčebny. Nemusíš se z ní dostat. A jestli jo, tak nevím, jakej máš pak život venku po tom režimu za zdí.
V knize hlad je pohled do hlavy člověka, co má větší hlad, než já před večeří po inhalaci špenátu a má ho furt. Tady je to pohled do myšlenek pořádnýho vejpitky. Nepije moc dlouho, ale pije strašně. Sebe a všechny kolem přesvědčuje, že ho to jenom uklidňuje. To jsem někdy dělal taky. Pak se doma kradou stříbrný příbory...
Čekal jsem jinej závěr a nezasmál jsem se ani jednou. Myslím že by si to měl přečíst každej, kdo sobě a svýmu okolí říká, že to má pod kontrolou a občas si něčeho tajně přihne v komoře. Já si už nepřihejbám a vydrží mi to aspoň do podzimu, než začnou plískanice. To si budu muset přihnout pořádně, než začnou plískanice v plínách, který budu muset vyměňovat. Mnozí by řekli, že budu vyměňovat leda svoje vlastní, ale tak tomu přeci jen není...