Pinochet: Portrét diktátora přehled
Gonzalo Vial
Postava chilského generála Augusta Pinocheta (nar. 1914) vzbuzuje protikladné a nesmiřitelné reakce po celém světě, a to od chvíle, kdy se generál v roce 1973 postavil do čela puče, který svrhl legální chilskou levicovou vládu a nastolil v zemi režim vojenské junty. Jedni v něm vidí krvavého diktátora, po němž zůstaly tisíce mrtvých a umučených, druzí neohroženého chilského zachránce před komunismem a strůjce ekonomického rozvoje země. Gonzalo Vial, univerzitní profesor a historik, se snaží vytvořit životopisný portrét svého krajana generála Pinocheta bez apriorních ideologických východisek, nezastírá však, že životní běh generála líčí jako příběh odvíjející se v základním politicko-společenském schématu druhé poloviny 20. století, jakým pro autora byla obrana západní civilizace proti mezinárodnímu komunismu. Ať už čtenář zaujímá jakékoliv stanovisko, Vialova kniha je přínosná už tím, že předkládá detailní a věcně zasvěcený pohled na chilské události a společnost zevnitř. Autor věnuje pozornost generálovu rodinnému a sociálnímu zázemí, jeho profesionální kariéře v letech 1933–1971, a poté se soustřeďuje na vztah tradičních chilských vojenských složek vůči socialistickému prezidentovi Allendovi, za jehož úřadu dochází k politické a sociální polarizaci chilské společnosti. Po vylíčení puče proti zavedené chilské demokracii, jak k němu došlo 11. září 1973, se autor zaměřuje na popis následné obnovy společenského a hospodářského života země a na Pinochetovu úlohu v tomto procesu. Na jedné straně zde funguje režim, jehož policie (DINA) provádí krvavou represi proti komunistické a socialistické opozici s bilancí několika tisíc obětí. Na druhé straně je v Chile se souhlasem vojenské junty budována nová ekonomická struktura pod taktovkou mladých neoliberálních ekonomů vyškolených chicagskou školou, v čele s talentovaným Jorgem Cauasem Lamou. Právě popis „šokové terapie“, ke které svoluje Pinochetova junta, patří k nejpřínosnějším částem knihy, podobně jako líčení zahraničněpolitických obtíží, s jakými se muselo Pinochetovo Chile vyrovnávat, ať už šlo o mezinárodní blokádu, kdy mu i USA odmítly dodávat zbraně, anebo o válečné napětí na chilsko-peruánské a chilsko-argentinské hranici.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2006 , ProstorOriginální název:
Pinochet, la biografía, 2002
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pinochet: Portrét diktátora. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Velmi příjemný, čtivý, přitom však informačně vyčerpávající portrét Augusta Pinocheta, dnes spíše démonizované, přitom však veliké, postavy chilských dějin, jejíž zastánci pomalu mizí, přitom však ještě nevymírají. Tahle kniha do značné míry ukazuje proč. Vyváženě nezastírá problematické rysy Pinochetovi osobnosti (sám píše, že v jeho osbnosti bylo "cosi démonického" - může si to dovolit, osobně ho znal), i jeho režimu, přitom ale bohatě popisuje i jeho úspěchy (zejména na poli ekonomickém). Také se pečlivě snaží rozklíčovat, co doopravdy Pinochet nařídil, za co nepochybně nese odpovědnost, ale také co je výplod informační války proti jeho osobě (která byla a stále je jakýmsi mediálním mainstreamem, pokud na něj přijde), ba dokonce která obvinění jsou absurdní. Nelze než doporučit.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pinochet: Portrét diktátora v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 4x |
Dostal jsem víc než za polovinu obsáhlého díla. Kniha má několik nedostatků, díky nimž jsem nedočetl:
- je vhodná spíše pro odborníky na dané téma, je to velmi podrobné, a tudíž pro laika hodně nepřehledné. Autor natolik rozebírá detaily, že chybí (možná je to na konci) komplexnější analýza nad danými tématy. Dalo by se říci, že pro stromy nevidí les. Pokud bych však studoval na VŠ dějiny Chile nebo se chtěl stát iberoamerikanistou, asi by se mi kniha líbila více a dočetl bych ji
- je to kniha uhnětená Chilanem, Pinochetovým současníkem, pravděpodobně primárně pro Chilany a autor možná schválně přehlíží spoustu věcí, protože je považuje za notoricky známé, tudíž pro člověka z jiného světadílu je o to těžší do knihy proniknout
- je to napsáno dost suchopárně a překlad (nebo i text původní?) byl chvílemi poněkud kostrbatý. Nečetlo se to úplně dobře
- a navíc, díky určité tajuplnosti Pinocheta jako nesdílného vojáka, který je zvyklý (do převratu) plnit rozkazy a držet jazyk za zuby a po nástupu k moci všechnu moc soustředil na sebe, takže celá junta byla opět obestřena záhadou, je to místy pojato trochu jako telenovela. Kdo co možná řekl, jestli Pinochet myslel to nebo ono, co ho asi přimělo k tomuto rozhodnutí apod. Chápu, že jinak to vzhledem k výše popsanému ani nešlo takto detailně pojmout, ale je to podobná práce jako od kremlologů, kteří zkoumají taje a záhady v počínáních, motivacích a mocenských hrách ruských či dříve sovětských vládců a jejich věrchušky.
- autor byl jeho podporovatelem, a dokonce jeden čas ministrem školství ve vládě Pinochetovy junty. Nechci říct, že dílo není objektivní (které je, že?), ale určitá pochybnost se tímto nad můj rozum vkrádá
Každopádně kniha má své klady a člověk se dozví spoustu informací. Nechci je tu rozvádět, to by laskavý čtenář určitě neocenil, ale pro mne má kniha zkrátka příliš mnoho nedostatků, než abych ji mohl dočíst a tedy i lépe ohodnotit (za mě 2,5*, takže zaokrouhluji na tři).