Po stopách mořských oblud přehled
Bernard Heuvelmans
https://www.databazeknih.cz/img/books/69_/69159/bmid_po-stopach-morskych-oblud-R55-69159.jpg
4
20
20
Mají obludy základ v mořské či jiné fauně? Vydejte se po jejich stopách. Na otázku, co skrývají vody moří a oceánů, jež pokrývají více než tři pětiny zemského povrchu, odpovídá autor líčením různých, mnohdy dobrodružných událostí a bojů, v nichž vystupují obrovští mořští živočichové, k nimž náležíchobotnice, kalmaři a různí hlavonožci. Reálná existence mnohých, ale ne všech těchto tvorů byla prokázána.... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 1968 , Mladá frontaOriginální název:
Dans le Sillage des Monstres Marins, 1958
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Po stopách mořských oblud. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Knihu jsem vážně užila, jazyk čtivý, příjemný a ačkoliv je to takové retro okénko, tak informace jsou popsány svěže a pokud se zajímáte o oceánografii a život v mořích pohladí vás ta kniha po duši. Při čtení a listování si uvědomíte jaký to muselo mít účinek v době kdy se k informacím dostávalo skrze knihy, což dnešní lidé už malém zapomínají.
Nahlédněte pod pokličkou a do laboratoře k teuthologům a uvidíte jak to fascinující..
Dokonce vás místy pobaví natolik že si uvědomíte nakolik mohla být a může taková chodotnice inspirativní, protože když se na ty její fičury podíváte s odstupem tak tu máte např Mozkomora..nebo zatmivací peruánský prášek.( to pro usmání)
Knížku jsem poprvé četl jako malý kluk, někdy před třiceti lety. A pamatuju si, že jsem z ní byl nadšený. Měl jsem ji půjčenou z knihovny a nechtělo se mi ji ani vracet. Teď jsem se k ní dostal znovu a těšil jsem se na zopakování zážitku. A nějak se mi nepodařilo zopakovat ten „wau efekt“.
Knížka mě nudila, těšil jsem se až to dočtu a místy jsem se musel přemáhat, abych nepřeskakoval řádky a stránky.
Líbily se mi popisy nálezů mrtvých hlavonožců ve středověku. Popsání mořského biskupa nebo mnicha bylo zajímavé a nenapadlo by mě v tom vidět krakatici nebo chobotnici. Vše znělo tak krásně reálně, ale po nějaké době se to tak nějak vše opakovalo.
Na knížce se dost podepsalo, že byla napsána v 50. letech 20. století.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Po stopách mořských oblud v seznamech
| v Přečtených | 23x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 31x |
| v Chystám se číst | 8x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 1x |
Po stopách mořských oblud
Ze začátku se mi kniha líbila. Odhalování kalmarů v různých svědectvích lidí o mořských obludách bylo zábavné. Pátrání po jejich možné velikosti bylo zajímavé. Jenže jakmile se existence obřích kalmarů prokázala, uvádění dalších a dalších svědectví a nálezů mě začalo nudit. Už nebylo o čem pochybovat, už nebylo nad čím váhat a přesto mě autor pořád dál a dál ubíjel dalšími nálezy, rozměry chapadel a průměry přísavek. Tam, kde by už zřejmě stačil jen seznam, byly popsané další a další stránky. Lezlo mi na nervy neustálé převádění metrů na stopy, unavovalo mě neustálé latinské pojmenovávání. A zklamalo mě, jak malý prostor byl věnovaný chobotnicím.