Pod hvězdami – Povídky z pouště a moře přehled

17.11.2021

,,Po nebi přelétla padající hvězda. Zanechala za sebou dlouhý jasně oranžový ohon. I ona však na konci své nebeské pouti uhasla.
Na nekonečnou poušť se snášela hvězdná noc."

Příběhy, krátké povídky, bajky. Poutavě poetické, magické, povznášející, krásné i smutné zároveň, naplňující.
Na chvíli se pro mě zastavil čas, aby moje duše,jako bájný Fénix, mohla vzlétnout ke hvězdám.

,,Země se točí dál, planety se sunou po svých drahách. Vesmírný výdech. Vše ostatní se stále donekonečna mění. Zůstává jen láska."

Čtěte, poslouchejte a nechte se na chvíli unést do kouzelného světa tisíce a jedné noci. Možná i vy, tak jako já, ucítíte moc přítomného okamžiku, závorku v čase, magické vždy v nikdy...

P.S.: Krásu na světě....

Audiokniha: Josef Somr a Viktor Preiss čtou mistrovsky,magicky, dechberoucně, poeticky.

12.09.2019

Kniha si mne v knihkupectví v Brně našla sama. Doslova. Jako jediná ležela vytažená na regálu a sotva jsem ji zahlédla, věděla jsem, že si ji odnesu s sebou domů. Jako by ji tam pro mne kdosi nachystal. Až takto magicky jsem k ní byla již od prvopočátku přitahována. Pan Miloš Vacík je vskutku všestranně umělecky nadaný, renesanční člověk. Příběhy (mnohé jsou bajkami) mají orientální atmosféru vonící dálkami, tajemstvím, a přesto jsou českému čtenáři zcela srozumitelné. Mají v sobě hloubku a duchovní přesah a žijí bohatým vnitřním životem. Barevné ilustrace pak celý zážitek umocňují. Pro fajnšmekry je ještě k dostání dvoj CD s načtenými příběhy a meditativní hudbou, jíž je Miloš Vacík také autorem (či spoluautorem).
V nitru každého člověka je od pradávna ukryt i jakýsi neklid, touha po poznání, ženoucí ho stále vpřed, nedopřávajíc mu klidu a nalezení uspokojení v čistě materiálním prožívání života (hledání vně sebe sama vede mnohdy na scestí). V knize bylo pro mne téma hledání hodně přítomné. Také se mi moc líbil kontrast mezi tím, jak jsou pro nás naše osobní příběhy důležité, jak vážně je (a tím pádem i sebe) bereme a prožíváme. A tyto jsou poté nazírány z pohledu Věčnosti (zastoupené nebeskými světly), tedy z perspektivy, kde čas plyne zcela jiným tempem a veškeré naše pachtění se náhle zdá tak nicotné a bezvýznamné v mocném proudu Života... a zase si musím klást ony otázky… Kdo jsem? Proč tady jsem? A kam směřuji?