Chancellor přehled

11.01.2025

Opravdu stojí za to si tuto takřka neznámou verneovku přečíst - přece jen platí, že jeho dílo s "námořní" tematikou vyniká nad ostatní romány.
Děj nikterak nevybočuje z verneovského stereotypu - postavy románu se příliš nepřetvařují a jejich jednání se dá tudíž odhadnout i v budoucnu - to však neznamená, že by s jejich charaktery autor neuměl pracovat. Kniha se čte snadno a rychle, děj má spád. Škoda jen, že tu autor poněkud odbyl kanibalské libůstky a radovánky. Proč tak zavilý odpor vůči konzumaci lidského masa? Co je na něm tak posvátného? Představte si tu romantiku - s kamarády na malém člunu uprostřed oceánu, obklopeni nedozírnou vodní masou - společně zpíváme, pozorujeme hvězdy, popíjíme mořskou vodu a sem tam i zakousneme křupavé stehýnko... A když někdo zkazí sloku písně, stane se dalším chodem... Jak neodolatelná představa!

20.09.2024

Proč má ta knížka kruci modré hodnocení?

Verne pod vlivem Poeho napsal nezvykle dospělý a děsivě realistický příběh ztroskotání na pustém moři, který je ale stále příjemně dobrodružný a verneovsky morální. Oproti jiným autorovým příběhům to svižně a poutavě utíká, není zde příliš času věnováno popisům okolí a díky deníkové formě má děj dynamiku. Posádka a cestující nešťastného Chancelloru jsou dobře vykresleni, jsou zde lidé zlí, dobří (těch je menšina) i pragmaticky smýšlející (těch je většina). Charaktery se lámou, zoufalství sílí a jak jedna po druhé mizejí v nenávratnu, dochází k věcem, na které u Verna opravdu nejsme zvyklí a které bych dětem snad ani nedoporučoval.
Chancellor mi připomněl, že mnoho knih od Julese Verna jsem nikdy nečetl, a ani o nich neslyšel. A po všech těch moudrých, náročných a hlubokomyslných bichlích mám chuť prožít další dobrodružství!