Podivuhodné dobrodružství výpravy Barsacovy přehled
Jules Verne
Z pověření francouzské vlády má expedice poslance Barsaca prozkoumat úroveň života domorodců ve Francouzském Súdánu (dnešní Mali). Výprava je však jednoho dne přepadena a unesena do tajemného města Blacklandu, vybudovaného uprostřed pouště Francouzské západní Afriky hrstkou banditů pod vedením pološíleného zločince Harryho Killera za pomoci geniálního vědce Marcela Camareta, jehož dětské důvěřivosti Killer zneužil pro své mocenské cíle. Blackland bylo město vybavené úžasnými technickými vymoženostmi. Elektřina a telefon byly ve městě samozřejmostí, a vodovod fungoval dokonce i ve čtvrti černých otroků, na jejichž práci bylo město závislé. Otroci byli však bezohledně vykořisťování až k smrti, a tak musili Killerovi pomahači velmi často podnikat letecké nájezdy do okolí, aby si opatřili nové. K tomu jim sloužil Camaeretův vynález, letadlo umožňující uletět rychlostí 400 až 500 km/hod vzdálenost až 5000 km bez přistání. K další zneužívané skupině ve městě patřili bílí dělníci a technici, pracující v továrně, kde se vyráběly Camaretovy vynálezy (pilotovaná i bezpilotní letadla, tzv. vosy, plynové bomby, vzdušná torpéda, vrhače vln, prostředky pro elektrickou ochranu města, stroje na umělý déšť, vrtače chodeb a přístroje na dálkové pozorování zvané kykloskopy). Ti netušili nic o zločinech Killera a jeho kumpánů. Uzavřeli s Killerem zdánlivě výhodnou smlouvu s nárokem na vysoký plat, případně i na zaopatření pro ženy a děti přímo v objektu továrny. Do Blacklandu se všichni dostali bez výjimky letecky z jednoho ostrova v Portugalské Guineji (dnešní Guinea-Bissau), který sloužil jako přestupní stanice. Ze služby se též dostávali letecky, avšak nikoliv domů, nýbrž do pouště, kde byli zavražděni. Členům Barsacovy výpravy se však podařilo ve městě zorganizovat povstání a otevřít Camaretovi oči. Ten si uvědomil, že pracuje pro lupiče a vraha, a přidal se na stranu vzbouřenců. V bojích nakonec Killer i Camaret zahynuli a Blackland skončil v troskách. Po Camaretových vynálezech zůstaly jen kusé zprávy očitých svědků, kteří hrozné události přežili a dostali se šťastně do Timbuktu.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1993 , MustangOriginální název:
L'étonnante aventure de la mission Barsac, 1919
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Podivuhodné dobrodružství výpravy Barsacovy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (26)
(SPOILER) Bezpochyby jde o nejbrutálnější verneovku, jakou jsem zatím četl. Jde vidět, že dokončení tohoto románu se ujal syn Michel, protože popis toho, jak někomu pádem z výšky praskne hlava, krev vytříkne na všechny strany a mozek vyteče na podlahu, jsem u Vernea opravdu ještě neviděl. Již tento fakt může napovědět, že se jedná o dost záživnou dobrodružnou knihu, a řekl bych, že kdybych dopředu nevěděl o sci-fi technologiích, které na konci čekají, tak bych prožil během čtení pocit strachu z neznáma. Není to chyba předvídatelnosti knihy, ale četl jsem od Verna poměrně hodně knih, takže prostě vím, s jakými motivy pracuje, a jaká témata využívá. Komicky v románu působila angličtina, která byla tak zkomolená, že jsem nebyl schopen pochopit význam frází. Kniha není ani tolik dlouhá, takže ji doporučuji přečíst si jako první všem novým čtenářům díla Julese Vernea, paradoxně přestože jde o jeho poslední.
Hezká knížka, kde jsou představeny vynálezy budoucnosti. Děj rychle plyne. Hlavní hrdinka je sympatická.
Související novinky (1)
Knižní novinky (46. týden)
08.11.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Podivuhodné dobrodružství výpravy Barsacovy v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 278x |
ve Čtenářské výzvě | 14x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 224x |
v Chystám se číst | 31x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Posloucháno jako rozhlasová hra, tu velmi chválím, hlavně výkon Josefa Vinkláře jako Harryho Killera. Námětem je poslední román Julese Verna (byť z větší části napsaný jeho synem). Vypadalo to, že má v sobě většinu toho, na co jsme ve verneovkách zvyklí (čestné a hrdé postavy, přímočarý příběh), byť se nevyrovná těm nejlepším (hlavně technických vymožeností je přehršel a jsou poměrně snadno dostupné).