Pohádka Máje přehled

06.09.2023

Minulý čas, er-forma, analepse, dialekt

Dalo by se to spíše než za pohádku považovat za disstrack na Prahu. Ty části, kde bylo naše hlavní město shazováno, byly, uznávám, docela vtipné, ale jinak mám k tomuto dílu pár výhrad. Hlavní hrdinové, Richard a Helena, mě vůbec neoslovili. Ríša byl člověk oněginovského typu tzv. zbytečný člověk a Helenka jakožto naivní děcko mě trápila svými pohnutkami několik stránek. S tím, jak mladá tato plavovlasá slečna byla, jsem měla asi největší problém. Jí bylo šestnáct let a mu, pokud si vzpomínám správně, krásných dvaadvacet, kvůli čemuž byla dynamika jejich vztahu značně nerovnovážná a dávala Ríšovi spoustu prostoru pro manipulaci a využití Helenky, aby získal to, co chce.

Ríša žil bohémským životem. Zajímal se povrchním způsobem o ženy a ženy se zajímaly o něj. Jako jeho kontrast tu vystupuje čistá, nevinná a stydlivá Helenka. Přišla mi až nechutně idealizovaná panna, přenádherná labuť, která nemá žádné zkušenosti s muži a jako víla tančí po lesech. Melancholická krásná dívka, která je ztělesněním mužské touhy. Její nevyspělost se tu promítala v mnoha směrech a dílo mi nepřišlo jako příběh lásky, ale manipulace.

Ne moc sympatický děj doplňují rozsáhlé popisy přírody, které jsou, uznávám, krásně napsány, ale kniha je nimi přesycena. Kapitoly mi ubíhaly pomalu a čtení se stalo mou méně oblíbenou činností. Autor tu mluví o idealizovaném konci, protože v závěru všeho je to přeci pohádka, ale dle mého názoru by bylo pohádkové zakončení, kdyby si Helenka uvědomila svou osobní hodnotu a nechala před věčným světa běhounem zákaz vstupu do její hlavy.