Pohyblivý písek přehled
Henning Mankell
Co znamená býti člověkem. V lednu 2014 mi byla diagnostikována rakovina. Kniha Pohyblivý písek ale kupodivu není o smrti a zkáze, ale o tom, co to je lidská bytost. Prošel jsem cestou od dětství až do dnešních dnů a vyprávěl jsem o záležitostech, které na mě měly určující vliv, i o lidech, kteří nám ukázali nové možnosti. Píšu o ženách a mužích, které jsem nepotkal, ale přál bych si to. Píšu o lásce a žárlivosti a o odvaze a strachu. A o tom, jaké to je žít s nemocí, která vás ohrožuje na životě. Tato kniha vypráví také o malířích před čtyřiceti tisíci lety, kteří si pro své umění vybrali ta nejtemnější místa v jeskyních. Anebo o strašidelných příšerách, které se odjakživa snažíme udržet v hlubokých slujích pod švédskou půdou. Je to kniha o lidskosti a o tom, jak jsem žil svůj život. A v neposlední řadě také o radosti z žití, která se vrátila, když se mi podařilo vyhrabat se z pohyblivého písku, který mě málem stáhl pod zem. - Henning Mankell... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Kvicksand, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pohyblivý písek. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Podtitul:"Co znamená být člověkem."
"Stárnout znamená ohlížet se zpět. Vzpomínky na události a lidi lze prožívat různým způsobem. Jako když se vrátíte ke knize, kterou jste četli už mnohokrát. Vždycky najdeme něco nového."
Dlouho jsem odkládala poslední knihu mého oblíbeného pana Mankella, kterou napsal až poté, co mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Spisovatel se ohlíží za svým životem, vzpomíná na události, které ho ovlivňovaly nebo se nezapomenutelně zapsaly do vědomí, navštěvuje v duchu země, ve kterých byl (a že jich bylo opravdu hodně) a h l a v n ě o všech nesmírně zajímavě vypráví. Ale trápí ho zároveň otázka: co zůstane po nás, kdyby lidstvo zmizelo. Archeologové našli sošku Lvího muže, starou čtyřicet tisíc let a po předcích se zachovalo nesmírné množství památek, obrazů, ale co zůstane po naší generaci? Hlavně úložistě jaderného odpadu. Ale kniha vůbec nevyznívá pesimisticky, jak to snad teď vypadá, naopak, kniha je opravdu oslavou života a radosti z žití. Velice moudrá kniha.
"Čas patří jen tobě, dalo by se říct. Tobě, a nikomu jinému. Jak s ním naložíš, musí být také tvé rozhodnutí. Nemusíš se o něj starat anebo ho můžeš vzít s sebou na celoživotní cestu, která končí návratem do stejné tmy, kde začala."
Úvahy o životě, historii, lásce, krutosti, budoucnosti, bilance života při závažném onemocnění. Celou knihou se promítá téma úložiště jaderného odpadu ve Švédsku. Co zanecháme dalším pokolením, jak je varovat před tím, co do země ukládáme????? Kniha vede k zamyšlení o smyslu života každého jedince.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pohyblivý písek v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 43x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 43x |
v Chystám se číst | 34x |
v Chci si koupit | 7x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2013 | Vrazi bez tváře |
2017 | Italské boty |
2015 | Pátá žena |
2014 | Bílá lvice |
2013 | Než přijde mráz |
.....tohle jsem četl sem tam......jsem o pár facek mladší Mankella .... a ve věku, kdy na tom můžu být, tak jako on...............
nemám rád knihy o nemocech .....a přesto jsem po tom šáhl....je to síla
musím se připojit k pětihvězdičkářům .....na tuto knihu, kterou jsem neměl ohodnocenou jsem si vlastně vzpoměl dnes, kdy jsem našel její ebook /"nemocnou" knihu bych si nikdy domů nekoupil .....knihovna vypomohla