Pokojný dům (limitovaná edice) přehled

04.09.2024

povídka z pozdního tvůrčího období Svobodové, v níž úplně převrátí naruby všechny své dosavadní názory na tehdejší emancipaci žen a oslavuje mateřství a sebeobětování ženy-hospodyně pro dobro rodiny, žijící v malebné přírodě lesní samoty, daleko od civilizace a lidské společnosti;
původně jsem myslel, že Pokojný dům je dětská povídka, právě pro tu naivnost líčení především ve scénách s Jasánkem a Zvonečkem (ostatně jestli si dobře vzpomínám, tak úryvek, jak jdou chlapci s dědečkem pozorovat srnce, jsme měli v nějaké čítance na prvním stupni ZŠ), ale závěr je na to moc meditativní...
jo ale popisy, popisy Svobodová umí, to se musí nechat, má extra dar vidět - všímat si drobných zajímavostí a upozornit na ně synestetickou metaforou nebo nevšedním, velmi trefným přirovnáním, které není vyčtené, ale skutečně zažité = teda až na tu příhodu v rybníku s kaprem: Růženko, vy jste viděla kapra jenom na talíři!

14.02.2020

Absolutně nedokážu pochopit, proč má kniha (v tomto případě spíše knížka) tak málo hodnocení.
Ano, je v ní jistá dávka, až téměř hmatatelného, smutku..ale zároveň je napsaná neuvěřitelně krásným jazykem, a sepsaná s jistou myšlenkou.
Mohu říci, že jsem na těch místech byla, tak jako kdysy autorka. Navždy to ve mě něco zanechalo.
.
.
.
Myslím, že záleží i na vydání. Svůj tisk (z roku 1961-v celokožené vazbě, párem barevných ilustrací, a břízami z rubu desek) jsem zakoupila v antikvariátu, kde hned vedle ležela úplně stejná kniha v jiném vydání-bez koženě zelinkavé vazby, bez bříz, bez ilustrací a bez kouzla, s tlustými písmeny.