Polča přehled

04.02.2025

Já už vlastně ani nevím, proč čtu knihy pro dospělé, když se v literatuře pro děti a mládež vyskytují takovéto dosud neobjevené poklady. Polča je dokonalá, po všech stránkách. Zpočátku je především humorná, pak přináší trochu trápení, pak naději, ještě více trápení a nakonec zase velkou dávku naděje a míru.
Nechtělo se mi přestat číst, chtěla bych s Polčou prožívat další šťastné i méně radostné životní okamžiky a sledovat, jak roste. Myslím, že by se mi pořád líbila.
Jsem z knihy opravdu nadšená a jsem moc ráda, že jsem si ji koupila, odteď bude mít hrdé místo v mojí skromné knihovničce.

18.05.2024

Takovou dceru by chtěl mít každý. Dceru, která stojí statečně při vás v největším vašem svrabu a přitom dokáže asertivně ochránit i sama sebe a dává si pozor, aby se s ní zacházelo adekvátně k jejím možnostem. Dceru, která vycítí, co se mezi lidmi nebo s ní samotnou děje. A dokáže se ozvat. Rozhodla jsem se, že je mi jedno, že tato ústřední úžasná hrdinka je úplně nerealistická a maximálně idealizovaná. Vždyť na Pipi Dlouhou punčochu se taky nezlobíme, že reálná devítiletá děvčátka jsou úplně jiná. Polča i Pipi můžou být vzorem a zrovna v Polče je mnoho situací, u kterých myslím může velmi pomoci, když se na ně holčička trochu připraví v knize jako čtenářka, než se s nimi utká na vlastní kůži (ať už je to útok cizího dospělého na ulici nebo věcí týkající se přátelství, lásky atd.). Knížka inteligentně naťukává spoustu otázek (např. otázku poslušnosti) a nevyhýbá se ani spiritualitě a konečnosti života. Napadlo mě, že národ, který má ve svém kánonu Annu Frankovou nebo Etty Hillesum, už těžko může stvořit povrchní nebo slabou dívčí hrdinku.