Pole neorané přehled
Peter Jilemnický
"Pole neorané" je významným mezníkem v díle autora, o němž říká Klement Gottwald: "Jméno Jilemnického řadí se čestně ke jménům S.K. Neumanna, Julia Fučíka, Bedřicha Václavka jako předbojovníků nového socialistického umění i socialistické budoucnosti naší vlasti vůbec". V tomto románu se Jilemnický vrací do svých milovaných Kysúc a na příběhu chudobné vesnice, žijící ve stínu nedaleké průmyslové Ostravy, zachytil a ukázal vyhraňující se třídní boj v letech třicátých předmnichovské republiky. Mnoho dělníků a bezzemků nenacházelo v té době doma obživu a odcházelo do zahraničí nebo do průmyslových oblastí Čech a Moravy, kde slovenští dělníci zvětšovali nabídku pracov. sil a byli při své politické neuvědomělosti často zneužíváni kapitalisty jako stávkokazi. Jejich uvědomění bojem s kapitalisty však vyrůstalo a projevilo se i doma, na sloven. vesnici, vzrůstajícím odporem proti vykořisťování. Tuto cestu slovenského dělníka prodělá také hl. hrdina románu, Pavel Huščava, odcházející z Kysúc do Vítkovic, kde prochází ohněm dělnických bouří, zoceluje se v boji proti vykořisťování a dojde k přesvědčení, že jedině organisovaný boj proti buržoasii, pouze změna společen. řádu může zlepšit život. podmínky Kysučanů. A úsvit této nové doby není daleko.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pole neorané. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pole neorané v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 26x |
v Chystám se číst | 4x |
Autorovy další knížky
1974 | Kronika |
1934 | Kus cukru |
1952 | Vítr se vrací |
1968 | Pole neorané |
1937 | Kompas v nás |
Příběh popisuje těžký život rolníků i dělníků na Ostravsku a Kysucku ve 20. a 30. letech 20. století. Máte-li rádi příběhy tohoto typu (já ano), bude se vám kniha líbit. Dávám ale dvě hvězdičky dolů za ideologické zabarvení - v tomto typu literatury a z této doby běžné, ale tady příliš schematické: komunisté jsou jednoznačně dobří, nekomunističtí dělníci váhaví a bohatí samozřejmě nejhorší "buržousti" vykořisťující lid dřinou, lichvou a denaturovaným lihem...