Polibky přehled

30.08.2012

Biografický a bibliografický úvod mě trošku zmátl. Čekal jsem totiž obsahově vyprázdněné verše plné přehnané bombastičnosti, nadýchanosti a falešně pokrateckého bonvivánství. K mé potěše jsem se trochu přepočítal. Ono ne, že by tak toho od každého trošku i nebylo, ale nakonec jsem v Marinových verších objevil spoustu krásného, pozoruhodného a zapamatováníhodného. Výběr se skládá z kratších veršů, delšími výběry z jeho rozsáhlých prací a nakonec několika dopisy z jeho korespondence. Kratší verše jsou tím nejlepším z výběru. Najdou se mezi nimi slabší kousky, ale i takřka perly, jako např. Na ňadra své paní, Žárlivost či Alchymista. V doslovu k jedné z básní se píše: "Fabule je dějově chudá, průběh ústředního děje a jeho zápletka neudrží čtenáře v pozornosti, tím spíše, že jsou co chvíli zasuty přemírou epizodních odboček." To přesně sedí na delší básnické kusy otištěné v knize. Básně Na smrt své matky a Hra v šachy mají naprosto úchvatné začátky, které pohlcují a oblaží nejen mysl, ale i srdce, naneštěstí každá z nich se někde půlce zlomí v bezduché skládání slov, v němž se čtenář/ka rychle ztratí a ta pozornost se rozplyne jako prásknutím biče. Možná to je úděl podobných výborů, možná je Marino natolik rozporuplný básník, že vedle výtečných kousků seká kousky prostoduché, jednoduché a nezáživné.