Kavkazská tragédie: Ruské dobývání Kavkazu v letech 1783–1864 přehled

16.04.2023

Kniha je mírně nevyvážená. Úvodní kontext je zbytečně široký, je zde popisován mimo jiné samotný vznik ruské říše, což je téma velmi vzdálené kavkazským válkám. Celá první polovina knihy je pak věnována válkám Ruska s Osmanskou říší a Persií. Druhá polovina knihy je povrchní popis nekonečné řady bitev mezi povstalými národy severního Kavkazu a carskými jednotkami.
Chybí politický a společenský kontext, nebo je místy jen velmi letmo naznačen. Je to jen o posouvání hranic, budování pevností a vraždění. Není zde ani slovo o tom, jak byla ruská vojenská okupace vnímána národy jižního Kavkazu. Prostě byli obsazeni a hotovo, dál se to nijak nerozebírá.
Dalším nedostatkem knihy je, že se podle mého odhadu autor příliš spoléhá na hodnověrnost ruských historiografických zdrojů. Je jasné, že jiných než ruských zdrojů k těmto válkám asi moc není, jestli vůbec nějaké. Ale bylo by dobré aspoň zmínit, že údaje o počtech raněných a mrtvých mohou být silně zkreslené (je známo, že toto silné zkreslování má v Rusku tradici). Často se jedná o na první pohled těžko uvěřitelná čísla, řádově 10 a někdy i 100 (!) zabitých murídů na 1 ruského vojáka...
Na druhé straně je kniha napsána příjemně civilním a věcným stylem a díky rozdělení do kratičkých kapitolek se dobře čte.
Přes všechny výhrady jsem za knížku vděčný, mám teď aspoň hrubou představu o tom, co se na Kavkaze v 18. a 19. století dělo. V češtině je region Kavkazu velmi chabě historiograficky zpracovaný, takže díky za každý střípek...

19.05.2022

Knížka se velmi dobře četla, někdy to autor bral jen povrchně, jindy naopak až moc do hloubky (zejména u povstání Immáma Šamila). Škoda, že knížka má jen 264 stran a to ještě poslední strany tvoří medailonky hlavních postav a chronologie.
Sledujeme ruské dobývání Kavkazu, kdy Ruské impérium soupeří především s upadající Osmanskou říší a Persií. A do toho nepokojní obyvatelé by nejraději o svém osudu rozhodovali sami.
Velkým problémem jsou v knížce letopočty. Objevují se zde překlepy, například perský šáh je v jednom roce korunován a o pár vět se dozvídáme o jeho smrti cca o 80 let dříve. Také data založení některých měst jsou posunuta o rok o dva. V jednom medailonku ruského generála se zase o tři roky liší začátek vojenské kariéry. Jsou to drobnosti, ale těch nesrovnalostí v datech je tolik, že mi to nedodává pocit jistoty věřit všemu v knížce na 100 %.