Polská a lužicko-srbská poezje přehled
František Vymazal
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134931/polska-a-luzicko-srb-134931.jpg
0
0
0
Výbor z národního a uměolého básnictva polského a lužickosrbského v českých překladech. Sestavil a literárními úvody opatřil Frant. Vymazal. Vyšlo jako druhý svazek souboru Slovanská poezije v Brně roku 1878. Obsahuje, vedle několika stran lidové poezie, také téměř čtyři stovky stran poezie umělé = 54 básníků polských, mj. A. Mickěvič (= Mickiewicza J. Slovacki, a krom toho řadu méně známých nebo dnes již neznámých básníků a básnířek. V závěru knihy je pak několik desítek stran poezie lužickosrbské - mj. Handrij Seilerj (= Zejler), Michal Hórnik, Herta Vićazecova (= Wićazec). Opatřeno studiemi "Pohled na dějiny polské slovesnosti" a "Pohled na dějiny lužicko-srbské slovesnosti" a medailonky autorů.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Polská a lužicko-srbská poezje. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Polská a lužicko-srbská poezje v seznamech
Kniha zatím není zařazena v žádném seznamu (Přečtené knihy, Právě čtené,...)
Autorovy další knížky
| 1912 |  Snadno a rychle - chorvatsky |
| 1900 | Cikánsky snadno a rychle |
| 1993 |  Zrnka moudrosti |
| 1913 | Anglicky snadno a rychle |
| 1878 | Polská a lužicko-srbská poezje |
Kdo rád prastarou poezii, zde polskou a lužickosrbskou, v dnes již poněkud archaických překladech, pak si nadmíru užije. Nesmírně zajímavé jsou úvodní studie lingvisty F. Vymazala k oběma poeziím a - alespoň pro mě - také tehdejší transkripce jmen. Tak třeba polský klasik Adam Mickiewicz se zde píše jako Mickěvič, a třebas lužickosrbský básník a národopisec Jan Radyserb-jela je uváděn jako Jan Vehla...
Ale to jistě není podstatné, podstatná je poezie. A když už jsem se zmínilo Wjelovi, pak aspoň jednu krátkou ochutnávku v překladu Františka Douchy:
Mniška
Na skále, příkré k pochodu,
Hrad starý vládne v obvodu.
V tom hradě byla panice,
Překrásných růží děvice. -
Pod hradbou, mlázím obestlán,
Kříž velký v skále vytesán.
Dva panici zde, před časem,
Pro děvu padli zápasem.
Ta v klášteře teď modlením
Jich zpomíná - i slzením:
"Ó nebe, slitování měj:
Jim oběma mír věčný dej!"