Poselství Garciovi přehled
Elbert Hubbard
Esej oslavuje iniciativu vojáka, který úspěšně splnil svěřený úkol. Nekladl žádné otázky, neměl námitky, neprosil o pomoc a misi dokončil. Tím dokázal, že vyniká nad průměrem. Odvedl práci, aniž ho někdo musel držet za ručičku. Příběh vybízí čtenáře, aby takový postoj uplatňovali na cestě k úspěchu ve svém životě. Chcete-li v životě čehokoli dosáhnout, pak je tato knížečka pro vás "povinnou četbou".... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Poselství Garciovi. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Škoda, že nejde udělit 0 hvězdiček. Pokud to autor myslel jako provokativní text s cílem probudit v člověku vlastní názor a myšlení, pak skvělá práce. Jestli to ale myslel opravdu tak, jak to napsal, hurá zpátky k metodě "drž hubu a krok" a škoda papíru, který se na tuhle hrůzu použil. S osobním rozvojem nemá obsah nic společného, můžete si na něm maximálně otestovat vlastní trpělivost a potrénovat zenový klid při pokusu nenechat se tím vytočit :)
Největší ironií je, že tento výtvor rozdal majitel naší firmy na vánočním večírku všem zaměstnancům..
Asi jsem to nepochopil. Jasně iniciativa je nutná, ale do jaké míry je tenhle spisek o osobním rozvoji, to nevím. Spíš mi přijde jako manifest korporátního kapitalismu. Pátrání po smyslu uložených úkolů nežádoucí, slepé plnění příkazů nadřízených jako nejvyšší meta. Hlavně neobtěžovat nadbytečnými dotazy šéfy. Chápu, že jsou tím nadšeni majitelé a ředitelé podniků, stejně jako vedoucí státních institucí. Ale kde je ten rozvoj a jak si to rozumí se svobodnou vůlí?
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Poselství Garciovi v seznamech
v Přečtených | 27x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 4x |
V roce 1899 světem hýbal nový ideologický směr - socialismus. Na to pan Hubbard reaguje svojí esejí, ve které místo dělníků pracujících v továrně za minimální mzdu oslavuje jako ukázku příkladného chování Andrewa Rowana, který pouze díky vlastní iniciativě splnil téměř nemožný úkol. Autor vyzdvihuje potřebu takto iniciativních lidí a nabádá každého, aby se zamyslel nad svým chováním a vzal si z činů Rowana příklad.
Přestože je esej již přes sto let stará, svoji pozornost si zaslouží. Poptávka po lidech jako je Rowan stále je, a bude, protože lidé schopní doručit poselství Garciovi posouvají společnost dále.