Poslední bourbon přehled
Bohuslav Vaněk-Úvalský
Profesionální rozrušovatel knihkupců Úvalský, excentrický básník Szpuzva, smyslná Astrid a animální Isabell se vracejí v nové vyčištěné podobě. Prožijete lásky & sladký život (dolce vitana) v pražské bohémě první poloviny devadesátých let. Tak chutnal svět nesekaný hypotékami, krizemi a válkami silných proti slabým, život žitý z vášně a naplno! Inteligentní slovní humor, svižný styl & pes Tudor. BVÚ: „Říkali mi fanoušci, že Poslední bourbon patří do rodiny někam k Saturninovi, Garpovi, Mikulášovi (co je na prázdninách), jeho strejdové jsou Švejk, pan Kaplan, jenž má třídu rád a tetou je prý Tracyho tygřice. Prostě, že patří k těm vzácnejm knížkám, který maj schopnost vyprostit vás z chmur a rozzářit zevnitř, kdykoli je potřeba. Já jim zato děkuju, protože pro pětadvacetiletýho střihouna, kterým jsem byl a jenž o psaní věděl leda to, že každá věta končí tečkou, je to docela pocta.“... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Poslední bourbon. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (16)
Isew to trefil. Jen bych chtěl vědět, kdo to zařadil do výkvětu devadesátek, bo to byl blábol na kvadrát...:-)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (3)
„Prohrávám na všech frontách, i v té na levné štěstí.“
„Střílel z okna z bubínkového revolveru do noci. Celý život si z něho někdo střílel. Teď volal lidstvo k zodpovědnosti.“
„Cpeš prachy do zasloužilých mudrců.“
Kniha Poslední bourbon v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 65x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 24x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 5x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2001 | Brambora byla pomeranč mého dětství |
1995 | Poslední bourbon |
1999 | Zabrisky |
2012 | Bílá nemoc 2013 |
2019 | Piggy On: Princ Gayaya |
Román o osudech, láskách a trampotách mladého vydavatele poezie, který dospěl až na finanční dno, nikoli však na dno svých sil jsem poslouchala v přednesu Bronislava Kotiše na Můj Rozhlas. Souhlasím, že téma o rozervaném umělci a jeho životě "na dně" je již poněkud vyčpělé, ale na druhou stranu této knize nechybí nadhled, sarkasmus, sebeironie a občas se člověk i zasměje.