Postavy grónské mytologie přehled
Aage Gitz -Johansen
Výtvarník Aage Gitz Johansen se narodil v dánském Odense a vystudoval v ateliéru grafiky na Umělecké akademii v Kodani. V roce 1933 ho oslovil slavný dánsko-grónský polární badatel a spisovatel Knud Rasmussen, aby svým charakteristickým uměleckým stylem „lovil lidské duše“ v Grónsku. Až do roku 1948 do těchto vzdálených oblastí často jezdil a Gróňané ho za jeho práci ocenili přezdívkou Qalipaasorsuaq – Velký malíř. Ilustroval celou řadu knih s inuitskou tematikou a velkou encyklopedii Ptáci v Grónsku (Gronlandsfugle, 1950). V pozdějších letech se zaměřil na Japonsko a severní Afriku. Gitzova kniha Postavy grónské mytologie vyšla v roce 1949 v trilingvní dánsko-grónsko-anglické verzi.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Postavy grónské mytologie. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
V knize mi chybělo více informací o postavách a i těch postav bylo velmi málo. V jejich legendách existují i zajímavější bytosti, které stojí za zmínku.
Knižní jednohubka, která může sloužit jako dobrý úvod pro seznámení s grónskou mytologií. Ta nám přece jen není tak blízká, ale minimálně dle stránek této publikace je hodně zajímavá.
Kniha je tvořena krátkými texty ve třech jazykových verzích popisujícími jednotlivé mytologické bytosti. Texty jsou doplněny originálními černobílými uměleckými ilustracemi.
Určitě by mi nevadilo, kdyby kniha byla obsáhlejší a bylo v ní více bytostí či kdyby jednotlivé postavy byly více rozpracovány. Takhle pro mě dílo představuje spíš takový prvotní impulz k dalšímu pátraní a seznámení se s vodami grónské mytologie.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Postavy grónské mytologie v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 2x |
Zmínku o knížce jsem našla v časopise Plav i s malou ukázkou. Zajímaly mě hlavně ilustrace, protože jsem zkoušela číst knihu Grónské mýty s ilustracemi od Velíška a nedokážu to, kvůli vulgárním ilustracím. Grónské mýty jsou skutečně takové syrové a otevřenost a přímost k nim patří, ale jak ukazuje tato knížka, nahotu i určitou ošklivost lze zobrazit uctivě. V jistých aspektech ty ilustrace nejsou tak daleko od Velíška, a i jsem slyšela názor, že se k těm grónským mýtům hodí, ale zatímco u Gitz-Johansena vnímám úctu, u jeho ilustrací mi to připadá jako výsměch celému Grónsku. Děkuji tedy za tuto knihu, která ukázala, jak krásně lze zobrazit postavy Grónské mytologie. Ukázky grónštiny mě také potěšily, srovnáváním textu se člověk může snažit i něco vyluštit.