Pozdravení slunci přehled

29.03.2024

Sbírka pochází z druhé etapy (30. léta) básnického života Jana Zahradníčka, patří tedy k ranějšímu dílu, které oplývá někdy pro mě těžkopádnější mluvou a spletitou lyrikou pro snahu skloubit smyslově pozemské s nadpřirozeností. Tato poetika je po poválečně etapě vyměněna jazykovou úsporností a myšlenkovou jasností (Dům strach, Znamení moci či La Saletta), která je mi bližší, hloubku si však ponechávají básně z každé etapy básníkova života.

Pozdravení slunci mě dokázalo mnohdy hluboce zasáhnout, a tak i k dnešnímu dni přikládám vybrané ukázky z básní sbírky. Verše jasnozřivé a ukrutně pravdivé.

Mé všechny dny už smyslu neměly by více,
a jen tak pro nic kopí nelámu,
nebýti tváře té, jež vklouzla v zřítelnice
s poselstvím balzámu.
(Tvář, str. 16)

To šklebily se průjezdy a průvan smrti
papírky duší pohozených šustěl jen,
to kotouč hostie hřměl z kostelů a drtil,
milostí strašnou slunci podoben.
(Chléb dítě ve snu, str. 61)

Ó město, jež zvoníš jak mince do naší žádostivosti,
k čemu tvůj třeskot a vodopády barbarských barev
řinoucí se věčně po stupních tvé okázalosti,
k čemu tvé mříže a tresory s bohatstvím uzamčeným,
když kdosi tenký a průsvitný jak oplatka chleba
pronikne za všechny stěny a tváře a srdce,
do všech pokladen, sklepů a skladišť a věznic,
když mezi svými soudy a bankami kostely trpíš
a dosud se nenašly dveře, za kterými
je možnost se skrýti před úžasem svatostánků.
(Velký pátek v městě, str. 66)

30.05.2023

Přiznám se, já musela několikrát číst, než jsem pochopila smysl básní Jana Zahradníčka.
Snad je to trochu archaickým jazykem, neobvyklou skladbou veršů, obsahem básní. Na verše tohoto básníka jsem si musela zvyknout.
Když ale pochopíte, v duši vaší rozlije se božský klid.
Poté přijde smíření.
A když se seznámíte s básníkovým životem, nezbývá než hluboce se poklonit.

P.S.: Díky, intelektuálko z Jihomoravského kraje :-)

Až budoucnost ohnivým pláštěm smete
se střechy času skutků našich sled,
až ze sklizně ze sedby ještě nezaseté
jíst jídlo budete pod listím příštích let,
ó vzpomeňte na mrtvé v patách jara skryté,
kdo z druhé strany smrti mé se narodíte.
/Svědectví, str.9/