Prahou bratří Čapků přehled

16.04.2024

Celá tato edice Průvodců je parádní. A pokud kromě Prahy estébácké, stalinistické, nebo bigbeatové máte rádi první republiku, pak jsem na jiné místě vychválil do nebes Prahu avantgardní a jako podskupinu bych dal tuto Prahu batří Čapků. Pan Slomek je dlouholetý kulturní redaktor různých periodik a tak jeho zastávky na jednotlivých místech, kde bratři působili, jsou zasvěcené a nejen kompilační, proložené různými citáty a svědectvími. myslím, že to funguje nejen jako průvodce, ale i takový netradiční vhled do jejich života - stačí se postavit na Náměstí Míru a jen se rozhlížet, Čapci působili skoro v každém rohu - není divu, že tam je ten skvělý Opočenského pomník. Takže člověk se skrze tuto knihu i tak nějak dotkne obou bratrů a tomu dávám pět hvězdiček a ještě doporučuju.

23.11.2023

Knížka s mapkami a mnoha fotografiemi. Pro milovníky Prahy i obdivovatele bratří Čapků; propojení pražských míst s životem obou bratří je výborný nápad.
Po návštěvě památníku Karla Čapka ve Strži na jaře 2022 jsem dál a dál pátrala o podrobnostech o životě Čapků, tahle kniha pro mě navazuje na ty už přečtené. Čím víc toho o obou bratrech vím, tím víc mám chuť se nořit nejen do čtení o nich, ale do doby počátku 20.století a celé první republiky. Až při čtení knih o životě Čapků jsem pochopila, jak moc byli spolu bratři spjatí a jak moc byla i jejich díla propojena.
Při četbě se projdeme tam, kde Čapkové společně bydleli, kde studovali, kde se ženili, kde se bavili...
Namátkou:
Dům v Říční ulici, první společné bydliště bratrů v Praze. Dvojdomek v dnešní ulici bratří Čapků na Vinohradech - chodím kolem něj často a říkám si, kdy bude konečně, jak dříve přislíbeno, zpřístupněna Karlova polovina domu veřejnosti? Divadlo Na Vinohradech, Národní divadlo. Palác Lažanských, z jehož oken celá Čapkova rodina shlížela na průvod v čele s T. G. Masarykem v roce 1918. Slavná kavárna Union, po které už dnes nezbylo vůbec nic, ani dům, a za jejíž záchranu Karel Čapek volal již v roce 1923...
Při četbě knihy procházíme Prahou, s jakou se dnes už nesetkáme, a nakoukneme ještě podrobněji do života Čapků. Třeba výborným sloupkem Karla o amerických kamnech v bytě v Říční ulici (Řeřavé srdce domu) z roku 1922, nebo veršovánky při příležitosti svatby bratra Josefa s Jarmilou Pospíšilovou v r. 1919. Nebo vtipný příspěvek Josefa do Lidových novin Ó radostné stěhování z roku 1923...
Moc doporučuji!
*
„Vše se rozběhlo a snad jsou tam teď jiné mladé hlavy, jež jednou žalostně skončí na profesorských a jiných oficiálních místech; ale Unionka je a měla by zůstat chráněnou rezervací. Měl by se zákonně chránit její tajný recept na záhadnou černou kávu, její vzduch, zápach kyselých rybiček na schodech, Paterův úvěrní systém, jeho... jeho poněkud příslovečné slovní formy, zkrátka celý ten genius loci – protože to je vpravdě locus genii.“ (Karel Čapek, 1923)
----------
A ještě drobnost: Pomník bratří Čapků Pavla Opočenského na „Míráku“ (kamenný monolit se jmény), jenž je také v knize zmíněn, je možná zajímavý, ale přece si pomník pro Čapky představuji jinak (líbí se mi i ten klasický v Malých Svatoňovicích, kde Karel drží zcela neklasicky kropicí konev...).
Co takhle zrealizovat návrh sochaře Jana Simoty, jehož zmenšený návrh je k vidění na pobočce Městské knihovny na Opatově? Nebo návrh sochařky Ellen Jilemnické, který vytvořila právě pro soutěž pro nám. Míru, ten se mi líbí moc moc, škoda, že se pro něj nenašlo někde ve veřejném prostoru místo.
Bratři Čapkové by si to zasloužili, a Praha jakbysmet.