Přátelství z nebes přehled
Lucie Hrochová
Isabela a Catherine jsou od dětství nejlepší přítelkyně. Nikdo a nic je nerozdělí až do chvíle, kdy do jejich třídy nastoupí nová žákyně Samanta. Ta patří mezi členy Spojenců Negativity, kteří bojují proti dobrým silám. Život obou dívek obrátí naruby: začne tím, že zařídí, aby Isabela nešťastnou náhodou zemřela. Posléze se chystá zničit i Catherine. Isabela se po smrti dostane do nebe mezi anděly a snaží se svou kamarádku před Samantou zachránit…... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Přátelství z nebes. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Tahle knížka byla hodně zajímavá a mně se námět líbil. Ale bylo zvláštní, že se jen jednou zmínili o Isabelině rodině i přesto, že jim zemřela jediná dcera.
Souhlasím. Kniha mě zaujala, jak je zmíněno, je moc hezký popisované nebe i hezký nápad psaní si pomocí starého sešitu s mrtvou kamarádkou, nebo tvoření snů. Všem knihu doporučuji :-)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Přátelství z nebes v seznamech
v Přečtených | 25x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 2x |
Nebyla to žádná sláva.
Štvalo mě, že jen co se Isabela dostala do nebe úplně zapomněla na svojí truchlící rodinu a kamarádku. Stačily k tomu jenom hromady knih, oblečení a kluk, do kterého se zamilovala na první pohled.
Co se týče Catherine, ta na tom byla o dost hůř. Její rodiče jí nechají, aby se se smrtí své kamarádky vypořádala sama. Vůbec je nezajímá, co se s ní děje, nesnaží se jí pomoct a psychologickou pomoc okamžitě zavrhli jako nepodstatnou.
Představa, že do konce vesmíru chodím do školy zní spíš jako noční můra, než nebe. Uniforma do boje mi přišla dost nepraktická (sukně? To jako vážně?).
Doufala jsem v nějaký zajímavý boj mezi Isabel a Samantou, ale to, co jsem dostala bylo pěkný zklamání. Vlastně mi to přišlo trochu směšný.
Na dvanáctileté holky mi hlavní postavy přišly nějak podezřele rozumné, ale kdo ví, jak to teď je. Taky mě zaujal počet vykřičníků a trojteček. Tolik jsem jich ještě nikdy neviděla.
Vím, že autorce v době napsání nebylo ještě ani patnáct, ale když už se někdo rozhodne jí knihu vydat, mohli by to předtím ještě trochu přepracovat nebo zkontrolovat.