Pratjabhidžna Hridajam - Znovuodhalení Skutečnosti přehled

Pratjabhidžna Hridajam je jedním ze základních děl nedvojné filozofie Kašmírského Šivaismu. Patří do skupiny literatury této filozofie, která se nazývá Pratjabhidžna Šastra. Dílo je stručným shrnutím Pratjabhidžna Šastry; autorem je Kshémaraja, vynikající žák Abhinavagupty. Kašmírský Šivaismus vznikl v 9. Století n.l. Za jeho zakladatele se považuje mudrc Vasugupta; jeho dílo Šivovské sutry (= aforismy) je základním dílem této školy. Vypráví se, že je sám Pán Šiva vytesal do skály v Himalájích. Kshémaraja žil asi v 10. století n.l.; z té doby tudíž pochází Pratjabhidžna Hridajam. Význačným současným představitelem filozofie Kašmírského Šivaismu je Swami Muktananda (žák Bhagavana Nitjánandy), který zemřel v roce 1982. Jeho směr se nazývá siddha jóga. (Pozn.: dalšími význačnějšími představiteli Kašmírského Šivaismu ze současnosti jsou: Swami Lakshmanjoo, Swami Shankarananda, Swami Chetanananda, Acharya Kedar). Kašmírský Šivaismus je až do dnešních dnů živým a praktickým druhem nedvojné jógy s větším důrazem na tvůrčí moc nejvyšší Skutečnosti než je např. v Šankarově Védantu obvyklé. Komentář k dílu je zpracován překladatelem.... celý text